Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Neděle 22. října 2017 Sabina

Největší souboje na olympijských hrách

9 2006
Turín - Zazáří hvězdy Jágra, Maiera, Kosteličové či Pechsteinové, hrdinů předchozích olympiád? Kdo další se zapíše do sportovní historie? Björgenová, Pljuščenko, Raich? A dosní na sklonku kariéry zlatý sen Kwanová a Neumannová, velikánky, jimž nejcennější medaile chybějí? Odpovědi dá sedmnáct dnů her v Turíně.

Po padesátileté odmlce se zimní olympijské hry vrátí do Itálie, po dvanácti letech do Evropy.

A budou rekordní.

Bude to největší zimní olympiáda počtem sportovců, kterých přijede 2500.

Také počtem zemí: 85. Množstvím soutěží: 84.

Ale i počtem televizních diváků. Mají ji sledovat 3,2 miliardy lidí, televizní společnosti jim nabídnou denně 845 hodin přenosů. Ani Afriku, krajinu pouští, signál nemine. Jaké lákadla nabízí?

Hokej: Duel dvou vladařů

T u r í n – Český hokej teď nemá většího rivala. Co byla dřív sovětská mašina, to je výběr Kanady. Právě Česko s Kanadou ovládly hokejový svět na přelomu milénia.

Češi od roku 1996 vybojovali pět titulů mistra světa, jedno olympijské zlato. Kanada triumfovala na třech světových šampionátech, jedné olympiádě a Světovém poháru.

Ty dva týmy jako by si měly pořád co vracet. Už od prvního střetnutí, které ČSR v roce 1920 prohrála 0:15.

Nebo od toho druhého, v němž dali Kanaďané ještě o patnáct gólů víc.

Češi ale nemohou soupeři zapomenout hlavně nechutnou bitku z mistrovství světa 1997, kdy se Kanaďané vrhali na protivníka ve zbabělé přesile.

Nebo na to, jak kapitán "Kanada" Smyth ve finále loňského šampionátu zběsile osekával nohy beka Fischera.

Čím se liší

Možnosti: Česko má 151 hokejových hřišť, tolik jich má rival jen kolem Toronta. Kanada disponuje 574 000
registrovaných hráčů, Česko jen 72 000.

Přednosti: U Česka improvizace, tvořivost. U Kanady důraz, sebedůvěra.

Výčitky: Kanaďané Čechům vyčítají, že filmují. Češi mají soupeři za zlé, že hraje hrubě.

"Ne že by neuměli prohrávat. Oni neumějí prohrávat s námi," tvrdil obránce Jiří Šlégr.

Ale pozor – výhrady mají i Kanaďané. "Tvrdí, že filmujeme a moc fňukáme. A mají pravdu, v českých hráčích je to už od žáčků," říká legendární Jaroslav Holík.

Po oné bitce v roce 1997 si soupeř stěžoval: Nezažili jsme víc zákeřného sekání, hákování a držení než proti Čechům. Právě to prý Kanadu nastartovalo k podlosti. "Ale je štve i to, že jsme na ně moc chytří, že umíme hrát hokej," míní Holík.

Kanadská hokejová pýcha nejvíc utrpěla během naganské olympiády v roce 1998. Semifinále tehdy Kanada prohrála až na penalty a titulky zámořských novin lkaly: "Už to není jen náš sport." Jenže stejně kruté to bylo v roce 2004 pro Čechy.

V semifinále Světového poháru, hraném těsně po tragické smrti Ivana Hlinky, ztratili nádherné utkání až v prodloužení. "Byl to hokej z jiného světa. Nikdy na něj nezapomenu," řekl smutně trenér Vladimír Růžička.

Čím se liší

Motivace: Pärsonová dosud olympijské zlato nezískala, je to jediný velký titul, který postrádá. Zato Kosteličová byla královnou minulých her. Dokáže se stejným drajvem dobývat i Turín

Zdraví: Chorvatka má sedmkrát operovaná kolena, žije bez štítné žlázy, stěžuje si na bolesti zad. Švédka je
proti ní reklamou na zdraví.

Individualismus: Kosteličová se víc uzavírá před světem, Pärsonová je družnější – mimo trať i při tréninku.

Sjezdařky: Pod dohledem otců

S e s t r i e r e – To tu ještě nebylo. Dvě všestranné sjezdařky zaútočí na zlato ve všech pěti disciplínách. Na italských svazích se rozpoutá bitva chorvatské introvertky se švédskou extrovertkou. Janica Kosteličová v. Anja Pärsonová.

Spojuje je stejný věk: 24 let. Obě jsou extrémně ctižádostivé. Obě trénují pod vedením otců.  Obě se nejprve prosadily v točivých disciplínách, než začaly vítězit i v těch rychlostních.

"Ale Anja je menší, podsaditější typ. Rve to silou, občas udělá chybu. Zato Janica představuje hlavně ve slalomu dokonalost samu," říká český kouč Petr Záhrobský.

Sází na Chorvatku. Boubelatá Švédka mu letos připadá nesoustředěná, rozháraná. Jejich rivalita každým dnem narůstá. Pärsonová připustila: "Možná nejsme nejlepší přítelkyně."

Ona je loňskou šampionkou Světového poháru, strhující bitvu s Kosteličovou vyhrála o titěrné tři body. Jenže na minulé olympiádě i mistrovství světa vládla její konkurentka, ta navíc dominuje i této zimě. Jako teprve třetí žena v historii dokázala vyhrát ve Světovém poháru závod v každé disciplíně.

Když vítězí, metá Kosteličová hvězdy. Pärsonová ji umí napodobit, navíc při triumfu přidá tučňáčí skluz po sněhu. Který z oslavných rituálů bude častěji k vidění na dvacátých zimních hrách? A budou kralovat?

V zástupu konkurentek jsou skvělé Rakušanky Zettelová, Dorfmeisterová a Götschlová, rozesmátá Španělka Riendová, volnomyšlenkářské Američanky Mancusová a Kildowová.

Čím se liší

Možnosti: Ahonen má větší realizační tým, vyrovnanější družstvo v zádech. Jandu ruší řeči o konci kouče Bajce.

Přednosti: Fin se na vrcholu pohybuje léta, že nemá olympijskou medaili, to ho nestresuje. Janda se učí nést tlak.

Skokanská technika: Janda má lepší styl do vysokohorského tlaku, zejména na velkém můstku. Dynamičtější Ahonen by měl mít navrch spíš na středním.

Skoky: Utkají se mlčenliví

P r a g e l a t o – To jsou vládci sezony! Tlačenici na trůnu stvrzuje i fakt, že poprvé v historii vyhráli Turné čtyř můstků oba, společně. Janne Ahonen i Jakub Janda dozráli před třicítkou do ideálního věku.

Jenže zatímco mlčenlivý Fin a vyznavač dragsterů už léta sbírá jeden triumf za druhým, stejně starý a vnějšímu světu podobně uzavřený milovník rychlých aut Jakub Janda se ve světle ramp teprve učí žít.

A nevyfoukne jim v olympijské loterii vítězný vítr někdo jiný, jako v Salt Lake City ještě neznámý Švýcar Ammann? "Rozhoduje hlava," říká Jakub Janda. "Větší kliďas je Ahonen," tvrdí Jaroslav Sakala, Jandův předchůdce a kamarád.

Ahonen deset let poletuje po špici. Ale olympijská medaile mu chybí a do Vancouveru nejspíš nepojede. Má však ještě zlatou šanci v týmové bitvě, což se o Jandovi říct nedá – ten musí spoléhat sám na sebe. Janda vede Světový pohár, vyhrál v něm už pět závodů v sezoně. Ahonen jen dva, zato v posledních týdnech neslezl ze stupňů vítězů.

Vysoká nadmořská výška může také pomoci Jandovi. "Není tam takový tlak. Jandysovi zůstane pod tělem déle vzduchový polštář, což vypadá, jako by měl vítr v zádech," vysvětluje Sakala. A v hrozícím větru může lépe plachtit také Janda. "Ahonen mívá lyže daleko od těla." To přináší bodovou ztrátu u stylových rozhodčích.

Čím se liší

Možnosti: Neumannová se může rozloučit s olympijskou scénou jako královna. Dravá Norka chce jít za snem
být nejlepší lyžařkou všech dob.

Psychika: Neumannová je psychicky
vyrovnaná. Björgenovou tíží tlak očekávání, ještě nemá medaili z her.

Technika: Neumannová je vytrvalá
bruslařka, Björgenová výbušná klasička.
Norka má nejvyšší ambice i ve
sprintu a štafetě.

Běh: Dvě nekorunované princezny

P r a g e l a t o – Kateřina Neumannová burácí jako lokomotiva za olympijským zlatem, poslední metou své fantastické kariéry. O osm let mladší Marit Björgenová, pasovaná za současnou vládkyni, útočí na teprve první olympijskou medaili.

Ale obě ještě nekorunované princezny pronásledují další vynikající závodnice Beckie Scottová, Julija Čepalovová nebo Kristina Šmigunová.

"Přijímám zlatou odpovědnost. Ale umím žít i bez zlata, sportovní život bývá nespravedlivý," říká moudře Neumannová.

Björgenová vyrazila do sezony brilantně, v Kanadě jako by před Vánocemi zadřela motor. Od té doby nevítězila. Co se dělo? Byla nemocná, moc trénovala, neunesla drtivé tlaky? "Jsem na ni zvědavá," těší se Neumannová.

Ačkoliv vyhrála tři závody Světového poháru v řadě, ví, že větší tlak spočívá na bedrech její soupeřky. Ke všemu v programu chybí Neumannové parádní disciplína – volná desítka.

Zato jí mohou vyhovovat náročné olympijské tratě, má totiž ohromnou vytrvalou sílu získanou léty tréninku. Björgenovou může naopak vyčerpat příliš široký záběr – uspět může na všech tratích. Jenže při takové touze taky na žádné. Už si to vyzkoušela loni na mistrovství světa. Padla ve sprintu, ale pak získala čtyři medaile, z toho dvě zlaté.

Akrobacie: pohodář a ctižádostivý Američan

Š p i n d l e r ů v M l ý n – Ambiciózní střihoun amerického stylu s výtečným zázemím versus pohodář, který táhne iluzi volnomyšlenkářského sportu. Ale také už dokázal vyhrát olympiádu, nejdůležitější závod pro všechny.

Kanaďan Omischl má v součtu víc výher než Valenta, je vládnoucím mistrem světa. Ale měl zraněný kotník a podle trenéra Pavla Landy nevypadá zrovna svěže.

Zato český akrobat a obhájce olympijského zlata se vylízal z loňského zranění páteře a každým týdnem se lepší. "Trochu ho pobolívají holeně, ale dokáže se přes to neuvěřitelně překlenout," tvrdí Landa. Snad ho nerozhodí ani karambol z tréninku ve Špindlerově Mlýně.

Při dechberoucích skocích hraje důležitou roli psychika – kdo dokáže unést odpovědnost, kdo si věří a předvede v pravou vypjatou chvíli, co umí. "Omischl ukázal nejkrásnějších pět vrutů, co jsem viděl," uznal Valenta.

Ale jen v tréninku, takže jeho záznam zůstává na videu. Zato on sám předvedl pět vrutů ve složení 2-2-1, tedy v technicky lépe proveditelné kombinaci než je Omischlova 1-2-2, už na hrách v Salt Lake City.

A teď znovu i ve Špindlu! "Při Omischlově verzi bylo těžší udržet dopad," tvrdí Landa. Proto zůstává on i jeho svěřenec v klidu a na duel pod umělým osvětlením v Sauz d’Oulx se těší. To možná rozhodne.

Krasobruslení: Poslední bitva dvou velikánek

T u r í n – Tolik je toho proti nim. Tlak posledního olympijského pokusu, dotěrné vzpomínky i mládí soupeřek. A přece to bude v Turíně jejich velký souboj. Poslední souboj dvou krasobruslařských velikánek. Michelle Kwanová kontra Irina Slucká. Na sklonku kariéry jdou za vidinou, která jim již dvakrát unikla. Za olympijským zlatem.

Když je na hrách v Salt Lake City přeskákala Sarah Hughesová, rozplakaly se. A obě si předsevzaly: v Turíně to dokážeme. První grácií na ledě, druhá kombinacemi trojitých skoků. Léta, která uplynula od minulé olympiády, byla pro ně nádherná i krutá.

Kwanová se stala v roce 2003 popáté mistryní světa, ale loni zůstala pod stupni vítězů. Kvůli zranění třísel vypustila všechny závody, oprávněnost nominace dokazovala před speciální komisí.

Slucká je sice vládnoucí mistryní světa i Evropy, předtím však padla na dno. Po zánětu osrdečnice už nikdy neměla závodit. Hůř dýchá, bělají jí prsty, denně bere léky. "Ale vždycky jsem věřila, že se vrátím."

Její vůle je nezměrná. Stejně tak Kwanové. "Nikdy neodepisujte Michelle," vyzývá Peggy Flemingová, olympijská vítězka z Grenoblu 1968.

Ač soupeřky, jsou kamarádky. Když Kwanová bojovala o dodatečnou nominaci na hry, Slucká jí držela palce: "Protože bez Michelle by to nebylo ono." Ale nejméně jedna z nich zase bude plakat.

Sjezdaři: Velký mluvka versus pták Fénix

S e s t r i e r e – Rakušan Raich vede Světový pohár. Další Rakušan Walchhofer a Američan Rahlves kralují sjezdům. Tak proč se stále nejvíc mluví o dvou M? O Maierovi a Millerovi? Protože mají charizma velikosti Mont Blanku. Strhli na sebe pozornost výkony i výroky. Dokážou se připravit na velkou akci. Bode Miller v olympijské zimě vyzval k povolení dopingových prostředků.

Přiznal se, že občas závodí opilý. A obvinil cyklistu Armstronga z podvodů! Jeho popularita rostla, ale na sněhu začal selhávat. "Je samorost, s těžištěm vzadu jezdil dobře. Ale jakmile se teď ocitne na prudkém kopci, má problémy. Trenéři nevědí, co s ním je," říká český trenér Petr Záhrobský.

Hermann Maier naopak před sezonou zůstával při zemi. "Po úrazu už není takový suverén, je lidštější," ocenil Záhrobský.

Rakušana zbrzdil i tréninkový karambol na Novém Zélandu, ale stejně vyhrál hned úvodní obří slalom sezony v Söldenu. Potom i super G na Hahnenkammu. A vzápětí brutální sjezd v Garmischi.

Už loni Maiera odepisovali. "Jenže jakmile dospějeme k bodu, kdy 99 procent lidí řekne, že s Hermannem je konec, vstane jako pták Fénix z popela a znovu udeří," upozornil rakouský šéftrenér Toni Giger.

A Miller? Vzpamatuje se také? "Američany zajímá z lyžování jen olympiáda. Musím tedy vyhrát olympiádu," zní jeho prostý plán.

HOKEJOVÍ RIVALOVÉ. Takto soupeřili kanadští a čeští hokejisté na Světovém poháru v roce 2004. Martin Havlát se neúspěšně pokouší překonat brakáře Roberta Luonga.

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze