Bavíme se totiž s kolegyní z Německa a ona přímo září: „Představte si, u nás teď najednou není na prvním místě fotbal, nýbrž hokej. Dobrá, já vím, asi to za chvíli zase pomine. Ale stejně!“
I ve svém rozjaření nakonec byla milá Katherine příliš skromná. Češi nikomu zadek nenakopali, zato Německo je v olympijském finále.
Poprvé v historii. Dost možná, aniž bychom chtěli snižovat epochální úspěch, také naposledy.
„Zázrak na ledě,“ půjčovaly si okamžitě všechny německé weby pojem, který byl vyhrazen pro triumf amerických študáků na olympiádě v Lake Placid 1980. Ale jak jinak chcete nazývat tohle?
Nejenom že mají západní sousedé jistou první hokejovou medaili od zimních her 1976, už teď bude historicky nejcennější. Tehdy dobyli bronz, zatímco nyní svěřenci bývalého výborného útočníka Marka Sturma mají jistotu minimálně stříbra.
„Jaká to ledová bitva!“ rozplýval se list Bild. „A jaký to zázrak!“
Tohle je svým způsobem vykoupení turnaje ochuzeného o ty nejlepší z nejlepších. Aspoň tahle story. Vždyť poražená Kanada sem poslala výběr, který by v abecední hierarchii klidně mohl být kanadským týmem Y.
Ale bez ohledu na rozdílné sestavy jsou radost a štěstí pořád stejné.
Šok! Německý outsider je ve finále, favorit jde na Česko |
Nedaleko od místa činu ostatně stojí Český dům, kde den před německou senzací Milan Hnilička komentoval předpremiéru dokumentu Nagano Tapes, který popisuje cestu Hlinkova mančaftu za titulem. Připomínal, že malé déja vu zažil při zlatu Ester Ledecké: „Protože překvapení se budou ve sportu dít pořád. I tohle dělá sport sportem. A proto ho všichni tolik milujeme.“
Češi si patrně v Jižní Koreji díky Ledecké svoji porci vybrali. Dvacet let od nejbáječnější jízdy hokejových dějin je řada na národu, který obvykle preferuje fotbal, házenou a další pestrou směs odvětví, ale nyní zbožňuje hokejku a puk.
Češi mají Nagano 1998. Němcům už - bez ohledu na finále - zůstane Pchjongčchang 2018.
