Myslím, že v Salt Lake City jsme měli dobré mužstvo. Někteří hráči podávali mimořádné výkony, jiní se s formou trochu minuli, ale na všech bylo vidět, že strašně moc touží po úspěchu. Naším pocitem po vyřazení nebyla naštvanost, ale spíše lítost, že se to nepodařilo. Jak jsme v Naganu měli v určitých chvílích štěstí, tak nám na tomto turnaji nepřálo. A na takové akci ho hodně moc potřebujete.
Chyba se asi stala už v zápase se Švédskem. Vyhrát skupinu by dávalo v podstatě větší šanci na postup do semifinále. V obou zápasech, které jsme na turnaji prohráli, jsme soupeře výrazně přestříleli. Počet střel sice není vždycky důležitý, ale naznačuje jistou převahu na ledě.
Jsem rád, že i fanoušci doma naše výkony ocenili a navzdory nelichotivému výsledku s námi zůstali. To se stává jen v případech, kdy jasně vidí, že hráči ze sebe vydali úplně všechno. Hokejová veřejnost od tohoto turnaje hodně očekávala. A jak už to v životě chodí, když se na něco moc těšíte, ne vždy se to povede.
Asi nikdo doma nečekal, že v tak těžké konkurenci musíme automaticky vyhrát. Fanoušci se spíše těšili na hezké zážitky. Nagano totiž nebylo jedinečné jen pro hráče, ale i pro lidi doma. Chtěli si teď zopakovat ty hezké pocity. Sejít se v hospodě, fandit mužstvu, které vyhraje, a mít z toho dobře po těle. Bohužel se to nepodařilo.
Nejsme před hokejovou špičkou tak daleko, abychom si mysleli, že můžeme všechno vyhrát. I když výsledek mohl být samozřejmě lepší. Jsem si jistý, že každý správný fanoušek už se teď těší na mistrovství světa.
Ale na druhou stranu jsme dopadli lépe než Švédové. Prohráli ve čtvrtfinále s Běloruskem, to pro ně musela být daleko větší rána. Myslím, že to utkání trestuhodně podcenili. Jednak byl trošku nezvyklý už ten začátek, protože v jedenáct hodin přece jen moc hokejistů nehraje. Říkali si asi, že to bude v pohodě, protože Bělorusové nikdy nic nevyhráli.
Prohrávali 1:2, pak vyrovnali a už tam zřejmě byl pocit, že ono to půjde. Jenže to najednou nejde. A pak se stane, že obránce vystřelí od červené čáry, dá gól a je nadělení. Přitom Švédové hráli výborné zápasy. Nevím, jaký byl v sázkových kancelářích kurs na Bělorusko, ale tohle asi nikdo nečekal. I v tom je hokej zajímavý.
Uvidíme, co vlastně bude dál s olympijským turnajem. Současný systém samozřejmě není ideální, ale hokejový svět může být rád i za něj. Doufám, že vztahy Mezinárodní hokejové federace a NHL se ještě zlepší a třeba se najde model, kdy se hráči budou moci lépe připravit. Je to otázka času.
V NHL se točí velké peníze a přerušení soutěže je dost drahé. Na druhé straně zase může takový turnaj daleko víc zpropagovat hokej ve světě. Proto věřím, že nejlepší hráči se utkají i za čtyři roky v Turíně.
