Pekingské medaile už visí hodně vysoko, ale pátý muž prvního dne ještě nic nevzdává. "Není to nejlepší, ale budu se dál rvát. Jsme přece na olympiádě," vzkazuje soupeřům.
V roce 2000 vybojoval v Sydney stříbro, před čtyřmi lety v Aténách zvítězil a letos by ho těšil i bronz. "Medaile se v desetiboji dávají tři," naznačuje, s čím půjde do druhé poloviny soutěže.
Na suverénního Bryana Claye z USA ztrácí Šebrle 209 bodů, od bronzové příčky jej dělí 116 bodů.
"Uvidíme, jaký bude druhý den, ale Clay zatím jede suverénně," říká český reprezentant a rozhlíží se spíše po soupeřích pro boj o zbývající medaile: "Kravčenko, Hardee, Suarez. To je trojka, se kterou asi budu bojovat."
. Co říkáo dnešních disciplínách 100 m: Byla z mé strany taková uvolněná. Asi jsem se ještě bál. Až pak mi došlo, že když budu závodit opatrně, tak nemusím závodit vůbec. Dálka: Naběhl jsem do ní na plné kule, už jsem závodil. Výška: Super. Jen na 214 jsem měl smůlu. Shodil jsem patami. 400 m: Chtěl jsem ji rozeběhnout rychle, abych si nevyčítal, že jsem to nezkusil. Věřím, že se mi to povedlo. |
V dálce mu déšť vadí, ale kouli umí za mokra mnohem lépe. "Když kruh vyschne, dostane úplně jiné parametry. Stane se z něj struhadlo, ze kterého se neumím odsunout. Je to moje slabina," přiznává.
Kvůli dešti se začátek dopoledního programu o půl hodiny posouval. "Je to strašná soutěž, taková couravá," stěžuje si loňský mistr světa na velký počet desetibojařů. "Kdo vymyslel čtyřicet lidí do závodu. V dálce trval jeden pokus pětačtyřicet minut a mezi výškou a čtvrtkou zbylo jen dvacet minut."
Než desetibojaři odskákali výšku, stihly oštěpařky celý závod i s vyhlášením vítězů. Před svým závěrečným pokusem tak Šebrle poslouchal českou hymnu, kterou hráli Barboře Špotákové. "Byla to fantazie, vyhrát takhle posledním pokusem. Docela mi to pomohlo nabudit. ´Kurník, jsi na olympiádě, tak bojuj,´ říkal jsem si, když Bára vyhrála."