Neumannová ladí na zlato s Číňankami

Sestriere - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Slunce zatíná paprsky do jiskřícího sněhu, ale lyžaři nikde. Olympijský běžecký stadion v Pragelatu zeje prázdnotou. "Je tu jen Katka a Číňanky," povídá Stanislav Frühauf, trenér Kateřiny Neumannové. Zatímco zbytek světa ještě závodí na Světovém poháru v Davosu, svérázné šumavské duo ladí zlatou formu.

Už za týden půjde o medaile z XX. zimní olympiády.

Na programu je modelový trénink skiatlonu, sedm rychlých, zhruba tříminutových úseků. Neumannová střídá klasiku s bruslením. Na hadru nataženém přes trať nacvičuje přezutí lyží.

"Když je člověk absolutně vyšťavenej, je umění trefit se do vázání. To se potom třesete jako důchodce," povídá kouč.

Svěřenka však nezaváhá. V cílové rovině se parta techniků přehrabuje v zamotaných kabelech a hloubí příkop pro pojízdnou kameru. Na parkovišti vládne bahno, před stadionem zůstává staveniště. Stále nahá olympiáda teprve dostává kabát.

"Tolik bagrů pohromadě jsem v životě neviděl," říká Jan Dvořáček, tiskový mluvčí Neumannové.

Po každém měřeném úseku běžkyně dvě minuty oddechuje. Biochemik Emil Bolek jí napíchne ucho a na lakmusovém papírku zkoumá, kolik kyseliny mléčné má v krvi.

"Koukneme na kreatinky i hemoglobiny a poznáme, jestli už není unavená. Podle výsledků pak upravím objem tréninku," vysvětluje Frühauf.

Akreditace pro dceru

S e s t r i e r e  (tm)- Vedení výpravy muselo zařídit výjimečnou akreditaci i pro Lucii Neumannovou, dvouletou dceru běžkyně na lyžích. „Je malá, nepotřebuje ji,“ tvrdil nejprve vedoucí týmu František Dvořák. Jenže šéf akreditace Mancini byl neúprosný: „Jakmile chodí, musí mít akreditaci.“

Zahltit se těsně před závody roku by byla osudová chyba. "Ale dneska jsou reakce perfektní."

V neděli 12. února tady poběží olympijský skiatlon naostro. "Pořád ještě žiju v klidu. Projíždím tratě, mapuju si je," říká pětinásobná olympionička.

Přesto už nyní spřádá v duchu plány o rozhodujícím útoku.

"Klasika je tady lehčí, hodně lidí přijede společně na přezutí. Ale do poloviny bruslařského okruhu je pak stoupání. Bude to o síle. Nehrozí, že pohromadě vydrží velká skupina," přemýšlí.

Poslední tréninkový úsek. "Katka pojede do maxima, bude simulovat trhák ke konci závodu," tvrdí kouč. V cíli jí pohlédne do tváře a už podle grimasy pozná, jak si stojí. Grimasa je optimistická.

"Dneska pracovala excelentně, v závodním tempu," chválí trenér Neumannovou. "Hrubotu máme za sebou, teď už jen doladíme a může do toho bez obav vlítnout."

Pouhých 150 metrů odtud běžkyně bydlí. V pronajatém apartmánu má kuchyň, obývací pokoj s televizí, kde chytá přes satelit české programy, a v patře dvě ložnice.

"Mami, já chci jít spát," žadoní její dvouletá dcera Lucie, když se sejdou na obědě v pizzerii. Někdy po obědě "vytuhnou" společně.

Z okna mají výhled na hluboké údolí, po jehož úbočí šplhají a klesají olympijské tratě. Frühaufovi připadá ten kraj uzavřený, sklíčený. "Není vzdušný, žádný rozmach, rozlet. K srdci mi nepřirostl."

Ale Neumannová si tu našla svoji italskou Šumavu: "Nad závodními tratěmi je turistická stopa kolem potoka. Tam si připadám jako doma u Vydry." Po tréninku se tudy projíždí, zastaví, napije se a kochá. "Nasávám klid, než tady bude hlava na hlavě."

Smečka soupeřek se už hrne z Davosu do Pragelata.

Hlavně ať tady nezačne chumelit

Servisman Olsson se k ní přitočil a ptal se: "Kdy chceš odpoledne lyže?" Ale ušetřila mu práci: "Už půjdu jen joggovat." Z dopoledního ostrého tréninku v Pragelatu měla Kateřina Neumannová výborný pocit. V pizzerii si posadila na klín dceru Lucii a říkala: "Jsem moc ráda, že tu mám i tuhle prdelku." Mozaika spokojenosti do sebe zapadá.

Přímo kypíte energií. Trenér Frühauf dnes tvrdil, že jste na tom excelentně. Souhlasíte?
Myslím, že všechno je, jak má být. Jsem zdravá a klepu na stůl, jak můžu, abych zdravá vydržela. Navíc poslední dny je tady krásně. Snad se to na závod neotočí.

Přesně takhle má být? Modrá obloha, lehce pod nulou?
Jo, to jsou moje podmínky. Pevná tvrdá stopa na klasiku, bezproblémové mazání. Na tyhle sněhy máme dobré lyže.

Budete každé ráno vyhlížet z okna a modlit se, aby nezačalo chumelit?
Z toho jsem vyrostla. Počasí neovlivním. Vím, že když napadne příští sobotu metr sněhu, bude to zoufalý závod. Ale nedalo by se nic dělat.

Soupeřky ještě závodí v Davosu. Nepřipadáte si sama?
Aspoň si ještě užiju pár dní klidného tréninku. Soustředím se na sebe a neokukuju, jak vypadají Björgenová nebo Čepalovová.

Jindy to děláte? A potom si říkáte: Aha, jde jim to?
Tak chytlavá nejsem. Jen když vidím, jak jedou rychlej úsek, otočím se a pozoruju, jak si stojí silově. Ale moc to nehodnotím. Jen pozoruju.

Bydlíte v apartmánu za rohem. Blíž k tratím jste snad nemohla být.
Je to super. V Salt Lake jsme měli lepší barák, ale 10 minut autem od tratí. Tady bydlím 150 metrů od stadionu.

A poprvé na olympiádě i s dcerou. Je to velká změna?
Příjemná. Lucka vyplňuje volný čas. Odpadají chvíle čekání na trénink. Barák díky Lucce žije, i když se x-krát za den musím rozčilit.

Po okolí jste ubytovala i váš realizační tým včetně biochemika. Připadáte si teď špičkově zajištěná?
Ano. Biochemik je pro mě zpětná vazba. Porovnává mé pocity s čísílky, co vypadnou z jeho mašinky, abych nešla na těžký trénink unavená.

Čísla jsou povzbudivá. Měla jste někdy před hrami tak dobrý pocit?
Nevím. Cítím, že vše klape a nemohla jsem pro úspěch udělat víc.

A pokud nevyhrajete...
... pak si řeknu: Nemáš si co vyčítat, kdo tě porazil, je prostě lepší.

Za chvíli to vypukne. Těšíte se?
Na jednu stranu jo. Na druhou stranu: ráda ještě pár dní potrénuju.

trénink Kateřiny Neumannové.

Trénink Kateřiny Neumannové.

Kateřina Neumannová s dcerou Lucií v pizzerii.