Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 23. října 2017 Teodor, Theodor

Neumannová: Můj druhý nejšťastnější den

Kateřina Neumannová - Finiš olympijského závodu na 30 km volně (zleva): zlatá Kateřina Neumannová, stříbrná Julia Čepalovová a bronzová Polka Justyna Kowalczyková. | foto: Reuters

24 2006
Pragelato - (Od zvláštního zpravodaje iDNES) - Česká běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová slaví zlatý triumf, ve který během závodu na 30 kilometrů volnou technikou sama moc nedoufala. "To, co se stalo v závěru, nemůžu pochopit. V posledním kopci jsem na tom nebyla vůbec dobře," svěřovala se olympijská vítězka.

"Vůbec jsem neměla sílu na tempo. To dělaly Čepalovová a Kowalczyková. Když jsme se blížily k finiši, říkala jsem si: mám bronz, je to dobrý," přiznala běžkyně, která 15. února oslavila v dějišti her třiatřicáté narozeniny.

Dále čtěte: Paráda! Neumannová má konečně zlato!

Ve svém posledním olympijském závodě v kariéře prolomila stříbrné "prokletí" a vybojovala první zlatou medaili. "Hodně mi pomohly lyže, jely skvěle," vysekla poklonu servisu.

Dále čtěte: Dcera gratulovala, kouč v lese nic netušil

Jaké jsou vaše bezprostřední pocity?
Je to nádherné. Prožívám druhý nejkrásnější den svého života. Hned po narození Lucky.

Ta byla vaší první gratulantkou, hned v cíli.
Ona chtěla být pořád se mnou. Ale já už jí nemohla unést, tak jsem jí předala dál. Trošku se vztekala (smích).

Čím si ten zlatý závěr vysvětlujete?
"Nevím. Myslím, že mě tam dotlačil někdo, kdo zařizuje spravedlnost ve sportu. Z nás  tří jsme na tom byla myslím nejhůř. Byla jsem úplně kožená, nohy byly těžký.

V kterém momentu jste uvěřila, že to vyjde?
Už tak deset patnáct metrů před cílem jsem věděla, že je to hotový. Že to prostě nemůžu pustit. Rovinka přitom byla měkká, sníh na ní neujetý. Prostě podmínky, které mi nebyly šité na míru.

V popředí se dlouho držela poměrně početná skupina závodnic. Bylo to hodně náročné?
Na trati to bylo dost hustý. Některé holky v té skupině se chovaly dost agresivně, zvlášť Italka Paruzziová. Byly tam i dva pády a já měla obrovské štěstí, že jsem ani v jednom nebyla.

Poprvé na hrách jste porazila dvakrát zlatou Estonku Šmigunovou.
Ona dnes začala takticky, ale pak se na čele začala přece jen objevovat. Říkala jsem si: tak s tím zase bude míchat. Pak tam ale najednou nebyla. Neměla jsem čas o tom moc přemýšlet.

Slavíte zlato a přitom hrozilo, že kvůli viróze na start vůbec nenastoupíte...
Včera jsem prožívala opravdu těžký den. Ve středu večer bylo ještě všechno v pohodě. Pak jsem se šla proběhnout, maličko zaposilovat. Když jsem se vrátila, bolely mě svaly na rukách a také krk. Přičítala jsem to změnám tlaku a počasí, o čemž se tady hodně diskutovalo. Když mě ale ráno bolelo v krku, věděla jsem, že je zle.

Neumannová bude na známce

Kateřina Neumannová se díky olympijskému vítězství objeví na poštovních známkách.

Ministryně informatiky Dana Bérová rozhodla o doplnění poštovní známky s motivem klasického lyžování žen vydané k zimním hrám přítiskem, který bude obsahovat informaci o triumfu Neumannové v běhu na 30 km.

Text na devítikorunové známce bude
umístěn do volné, bílé plochy.

Neprodané známky s olympijským motivem běžkyně ministerstvo
stáhne a dá je přetisknout textem o Neumannové. Známka vyšla v
nákladu 1,5 milionu kusů. Počet neprodaných kusů v současnosti není znám.

Podobně jako Neumannová se na poštovní známky dostal v roce
2002 po vítězství v akrobatických skocích Aleš Valenta. V minulosti byl na známce zobrazen i hokejový brankář Dominik Hašek, který českému týmu pomohl k olympijskému zlatu v Naganu.

Co vás v té chvíli napadlo?
Musela jsem se tomu smát. Říkala jsem si:  To snad není možné, už tolikrát mě zdraví zradilo v nejnevhodnější chvíli a jestli se to stane i tady, bude to vrchol.

Nakonec vše dobře dopadlo. Jak probíhala rychloléčba?
Musím poděkovat panu doktorovi Koldovskému a Pavlu Kolářovi, kteří udělali všechno možné, co se dalo. Dostala jsem nějaké injekce kalciovky, cucala jsem imudony a prospala jsem spoustu času. Už včera večer jsem si byla téměř jistá, že na start půjdu. Vyrazila jsem na zdravotní procházku a pak v půl devátý vzala tenisky a absolvovala chůzi kombinovanou s během.

A jak vám bylo dnes ráno?
Vyspala jsem se z toho, jen mě trochu bolely svaly na krku. Pavel Kolář mi napíchal nějaké akupunkturní jehličky a podařilo se mu to uvolnit. Jsem ráda, že se potvrdilo jeho tvrzení, že nastupující nemoc může přinést bud totální krach a nebo taky dobrou formu. Říkala jsem si, že se nebudu ze závodu nervovat, ale úplně dobře jsem to neviděla. 

Kdy jste se po závodě poprvé viděla s trenérem Frühaufem?
Objevil se v době, kdy mě poobjímala a opusinkovala spousta dalších lidí. Ale já ho dobře znám, ten to bude prožívat úplně jinak, než aby se tady nějak předváděl. Vím, že je teď hodně šťastnej.

Hned po závodě jste měla telefonát od prezidenta Klause. Co vám říkal?
Byla to taková oficiální gratulace a pozvání na Pražský hrad. Osobnější to možná bude, až se někdy potkáme.

Jste ráda, že medaili tentokrát dostanete až večer v Turíně?
Určitě. Možná by to bylo hezké i tady, ale tam si to vychutnám mnohem víc.
 
Co vás čeká po návratu z olympiády?
Teď se těším hlavně domů, na odpočinek. Ještě poběžím dva tři závody a pak si přeju, abych na jaře udělala rozumné rozhodnutí ohledně své nejbližší budoucnosti.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze