Jak se cítíte?
Jsem unavená a nemocná. Přesně jak jsme předpokládali, nemoc po závodě plně propukla, takže beru antibiotika. Navíc jsem včera celý den balila a dnes vstávala v půl páté.
Užila jste si jako vlajkonoška české výpravy závěrečný ceremoniál?
Do určité míry ano. Jít s vlajkou v tom hezkém kotli bylo krásné. Ale nezůstala jsem do konce. Bylo dost chladno a necítila jsem se úplně nejlépe, tak jsem radši odjela do turínské olympijské vesnice, kde jsme přespali.
Máte nějaké zprávy o přivítání na Zadově?
Zatím ne. Jestli někdo přijde, bude to fajn. I když mě taky čeká vybalování auta, kterého se přímo děsím.
Ve vašem penzionu máte strom-medailovník, na který věšíte všechny medaile. Pověsíte tam i olympijské z Turína?
Cenné medaile z mistrovství světa a z olympijských her na něj nevěším, přece jenom medailovník není tolik po dohledem. Spíš skončí v nějaké vitríně, jištěny pod zámkem a možná časem si z nich udělám výstavu. Ale než k tomu dojde, budou v trezoru s ostatními.
Vytoužené olympijské zlato jste získala v posledním závodě pod pěti kruhy. Neříkala jste si někdy kacířsky: Vlastně je dobře, že zlato mám až z posledního závodě. Že lepší už to stejně být nemohlo?
Takhle to má omáčku kolem, že? Možná jsem si to i víc vychutnala, ale taky bych uvítala, kdyby přišlo dříve...
Nebojíte se množství společenských povinností, které vás čekají jako olympijskou vítězku?
Pokud budu zdravotně v pořádku, jsem připravena je odložit. Hodně jsem trénovala a ráda bych sezonu dokončila podle plánu. Mám chuť závodit. Za týden odjedu na severské turné, před tím absolvuji jen finále naší akce "Hledá se nová Kateřina Neumannová" v Liberci.
Jak moc vás teď ještě zajímá úspěch ve Světovém poháru?
Moc to nesleduji, ale myslím, že příliš šancí na nějaké celkové umístění nemám. Ale láká mě Hollmenkollen, kde se jede volná třicítka. Nikdy jsem tam nevyhrála, je to moje nesplněné přání. Tak bych se teď o něj ráda pokusila.
V cíli zlatého závodu vám jako první gratulovala dcera Lucie. Půjčuje si také medaile?
Půjčuje a mlátí s nimi o sebe, takže je jí radši nedávám...
Máte za sebou poslední start na zimních olympijských hrách. Dovedete si sama sebe představit na těch dalších jako fanouška?
Proč ne? Časem snad i získám odstup a nebudu mít pocit, že tam mezi ně chci vletět s lyžemi na nohou.
Co říkáte na fakt, že jste se díky triumfu v Pragelatu dostala na poštovní známky?
Je to hezký... Doufám, že mě budou lidi lepit. (smích)
Dopřejete si za olympijské zlato nějakou odměnu?
Uvidíme, jak se vykrystalizuje můj program po návratu z finále Světového poháru v Japonsku. Ráda bych jela na pár dnů na sjezdovky. A určitě bude dovolená u moře.
Kdy se znovu postavíte na lyže?
Mám na zítra naplánovaný trénink se Standou Frühaufem, ale uvidíme, co mi zdravotní stav dovolí. I když nějaká procházka na lyžích určitě bude.
Zajdete k místu U Matesa?
Určitě. Asi to vemu po šumavských výhledech a místech, co mám ráda. K Matesovi bych měla taky zajít, poděkovat.
Přímo v Pragelatu jste se dívala na Českou televizi, kde několikrát opakovali váš závod. Jak se vám vůbec líbil jeho závěr?
Znovu jsem si prožívala ty pocity. Bylo to hezký, i když rychlý. Ale líbila jsem se sama sobě.
Před závodem vám taktiku drtivého finiše poradil jeden z finských trenérů. Potkali jste se i po závodě?
Potkali. Dokonce seděl i na tiskovce a pořád mi ukazoval jedničku. Byl spokojenej.
Spokojenej, protože jste ho poslechla?
Ale já neposlechla. Nic jiného mi nezbývalo.
Už jste si v návalů povinností vůbec uvědomila, co jste dokázala?
Já jsem si užila už těch posledních deset metrů... To mnou projel takový zvláštní pocit. Jako blesk.
Ráda jezdíte na sjezdovkách, několikrát už jste trávila dovolenou v Sestriére. Až tam pojedete příště, zajdete z nostalgie také do Pragelata podívat se na zlaté údolí?
Do Pragelata bych tedy na dovolenou nešla... Možná s dětma na vlastivědný zájezd, ale kdo ví, jestli by je to vůbec zajímalo. Ale na sjezdovky v Sestriére bych se ještě někdy klidně vybrala, teď nebyl čas.
Definitivu o pokračování kariéry vyřknete v dubnu. Přibylo do vašeho rozhodování na olympiádě nějaké plus nebo mínus, které toto rozhodnutí ovlivní?
Přibylo jedno malé bezvýznamné proti. Teď už můžu být jenom horší. Nic než zlato není bráno jako úspěch, tak to prostě je. Ale zatím jsem v rozhodování nijak nepokročila.
