Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Středa 18. října 2017 Lukáš

Neviditelní muži, co podmáznou úspěch

15 2002
Salt Lake City - (Od zvláštního zpravodaje iDNES) - Hodně často čeští běžci na lyžích na zimních olympijských hrách v Salt Lake City prohodí v cíli zdánlivě bezvýznamnou větičku. "Lyže mi dneska jely skvěle," vydechnou. Normální smrtelník ji přejde bez většího zájmu, srdce několika chlapíků se však zatetelí spokojeností. "Odvedli jsme dobrou práci," kývnou na sebe servismani týmu. A pak už se zase starostlivě podívají k obloze, protože zítra může být všechno jinak a pochvaly vystřídají výtky.

"Samozřejmě, že nám závodníci dají pořádně najevo, když se nepovede namazat. Jenomže my už to po dvou kilometrech stejně víme sami," krčil rameny Jan Pešina, jeden z českých servismanů.

Vstávají za hluboké tmy, ve třičtvrtě na čtyři, a zanedlouho už vyrážejí na tratě v Soldier Hollow, kde jim začíná další náročný den. Kolem sedmé už testují první páry, pak jde všechno ráz naráz. Každý má svůj úkol, každý ví, co dělat. A daří se jim.

"Posílili jsme servisní tým o dalšího člena, což je znát," vysvětloval Pešina a vypočítával šestici alchymistů. On, Vít Fousek, Květoslav Žalčík coby klasičtí servismani. Václav Korunka pomáhá jako asistent trenéra a ruku k dílu notně přiloží i koučové ženských a mužských celků Stanislav Frühauf a Miroslav Petrásek.  

"Byli jsme tu dost dlouho, abychom si místní podmínky vyzkoušeli a máme je zmáklé," vysvětloval úspěchy Pešina. Ve vysokohorském prostředí olympijského areálu, kde se navíc počasí mění z hodiny na hodinu, to není žádná legrace.

Například silný švédský tým, který těží z výborného technického zázemí, pracuje doslova na vědecké bázi - pod mikroskopem zjišťuje strukturu sněhu. "Mají speciální tým, který dělá extra a servismani jim jen dávají podklady. Poprvé v životě jsem viděl, že měl někdo mikroskopy i na trati," kroutil hlavou Pešina.

Češi se řídí poněkud prostšími ukazateli. Počasí, teplota a vlhkost sněhu i vzduchu, dlouhé hodiny zkoušení a hledání optimálních postupů. Nejsou šamani, ráno nevyjdou před dům s jasnozřivým pocitem, že už vědí. Spíš dělníci, na výsledky se tvrdě nadřou.       

Při jejich práci mnohdy rozhodují vteřiny, stres je denním chlebem a najít ideální kombinaci je mnohdy pořádně těžké. "Občas se docela potím a před závodem jsem hodně nervózní, protože s místním sněhem máme někdy velké problémy," podotkl šestadvacetiletý chlapík z Horní Branné na severu Čech.      

S lyžováním skončil v juniorské kategorii a dostal nabídku, jestli si nechce vyzkoušet práci servismana, kteří se většinou, u nás nebo třeba v reprezentacích severských států, rekrutují z řad bývalých závodníků. "V Dukle jsem si odkroutil základní vojenskou službu, kluci si nijak nestěžovali a s týmem už budu pomalu deset let," vyprávěl Jan Pešina.  

Jeho život se skládá ze dvou částí. "Půl rok od rána do večera dělání a zkoušení lyží, ježdění a cestování," poznamenal. Druhá polovina je naopak docela volná, tehdy je potřeba zabezpečit tým na příští sezonu. A jak si od lyžování odpočine? "Poslední dva roky přestavuju barák," usmál se.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze