Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Sobota 21. října 2017 Brigita

Party pod košem, fotbal na písku... Je tohle olympijská budoucnost?

Ženský basketbal 3x3 na Evropských hrách v Baku - české hráčky (v bílém) vede Michaela Uhrová. | foto: David Taneček, ČTK

25 2015
Baku (Od našeho zpravodaje) - Jen kousek za plotem se slunce odráží od vodní hladiny. Entuziastický moderátor ve slunečních brýlích pobíhá kolem kurtu, tleská nad hlavou a burcuje: „Make some noise! Buďte hluční!“ Do toho vyhrává hlasitá hudba jako na rockovém festivalu; zkrátka taková dobrá party pod širým nebem. Jenže tohle je zároveň sport.

Ženy a po nich muži se pod jedním košem nemilosrdně přetlačují a srážejí na zem, v ázerbájdžánské výhni – ve středu bylo v Baku 39 stupňů ve stínu – z nich pot leje tak, že jsou ručníky zralé na ždímání.

Takto na Evropských hrách vypadá turnaj ve streetballu, jenž se tu představuje pod oficiálním názvem „basketbal 3x3“. Rozběhlo se i klání v plážovém fotbale, diváci spatřili smíšenou sportovní střelbu či karate nebo bojové umění sambo.

Tohle vše mohou být první obrázky z budoucnosti – z té olympijské.

Dojde v Tokiu na wushu?

V trojkovém basketbalu v Baku má Česko výběry mužů i žen a má jít o další test odvětví, které koresponduje s duchem doby, tedy je dynamické, mladistvé, televizně atraktivní. Což zní jako pozvánka na nejlepší sportovní večírek ze všech.

„Mám zprávy, že na olympiádě v Tokiu na 90 procent budeme. Na světovém kongresu říkali, že cesta je už hodně otevřená,“ říká Michaela Uhrová, letitá reprezentantka a nyní trenérka streetballistek.

Těžko říct, jak to dopadne. Nová olympijská pravidla umožňují organizátorům včlenit dva nové sporty a Japonci pro rok 2020 předběžně budou vybírat z této osmičky: favorizovaný baseball a softbal, jež v zemi vášnivě milují, dále karate, sportovní lezení, squash, bowling, surfování a bojový sport wushu.

To nemusí znamenat rázné NE; trojkový basketbal může teoreticky být přičleněn k tradičnímu. Taková možnost je v gesci MOV a Uhrová nabízí dobré argumenty: „Když se na nás loni chodili koukat na olympiádě mládeže v Číně, byli naprosto spokojení. Kromě plné haly se jim líbila i finanční nenáročnost. Nemusí vznikat žádná další hala, nejde o velký počet sportovců, kurty se dají postavit kdekoli.“

Česká trenérka je momentálně v lehce kuriózní roli, neb musí pokyny křičet pouze z tribuny – oficiálně v tomto sportu (zatím) kouč neexistuje. Ale to je drobný detail mezi silnými stránkami. „Loni nás na mistrovství světa porazilo Thajsko. Kdo kdy slyšel, že tam hrají basket?“ vzpomíná Uhrová. Na hrách mládeže se pro změnu ukázaly třeba týmy Andorry, Kataru, Iráku či ostrova Guam; otevřenost všem nehledě na bohatství nebo kontinent může být pro Mezinárodní olympijský výbor docela důležitý faktor.

Smíšená střelba stmelí kolektiv

V Baku pojďme z pláže na chvíli jinam, ještě se vrátíme. Na „větrné hůrce“ neboli miliardové střelnici neustále bičované silnými poryvy vzduchu tu soutěžily smíšené páry. „Myslím, že se to celkem osvědčilo. Na další olympiádu po Riu by o tom mohli uvažovat, myšlenka by neměla zaniknout. Stmelí ženský a chlapský kolektiv,“ říkal matador Jan Sychra, čtyřnásobný olympionik.

Zde je patrná inspirace biatlonem, kde mix baví fanoušky, samotné závodníky i sponzory. No a na písku jsme zpátky. Opálení chlapi jen v plavkách kopou od půlicí čáry rány do horních rohů – kurt na plážový volejbal se rozšířil až ke krajům a je tu plážový fotbal, zábava plná triků a střel z voleje, další možný sport budoucnosti. Rio by mu jistě slušelo, kde jinde by brazilská hravost a láska k míči vynikla víc než na Copacabaně!

Na to je pozdě, ale kdo ví, zda jednou tihle hračičkové nebudou skutečně bojovat o olympijské zlato.

A spolu s nimi i další.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze