"Trošku se taktizovalo a já jela brzy dopředu. Nepodařilo se mi být v pravou chvíli na čele," posteskla si 29letá rychlobruslařka.
Jak je složité zareagovat v průběhu závodu na vystupňované tempo?
Šest - osm kol před koncem s tím musí člověk počítat, začíná se hodně zrychlovat. Je potřeba být více vpředu, což se mi nepodařilo. Kdo se udrží na čele, většinou pozici udrží. Já jsem tam nebyla a už jsem se tam nedostala. A když jsem se připravovala na předjetí Kanaďanky St-Gelaisové, tak mě ještě předstihla Japonka Sakaiová. To už jsem byla hotová úplně.
Dá se vůbec z těch zadních pozic ještě prodrat dopředu?
Je to hodně vyrovnané, tudíž klíčová je drzost, nebát se trošku ukázat sílu, lokty a zjednat si respekt.
Jste víc zklamaná z výsledku nebo z výkonu?
Měla jsem na třetí místo. Záleží, jak se jízda vyvrbí. Bylo to hodně vyrovnané. Led je rychlý, měla jsem se dostat se co nejdříve dopředu a udržet se tam.
Po trénincích jste si přitom pochvalovala pocity na ledu.
Taky jsem se cítila super, užívala jsem si každý trénink na ledě. Teď jsem zklamaná.
Krasobruslař Tomáš Verner dokonce říkal, že prý vám to cinkne.
V závodě jsem se necítila tak svěží, v hale bylo docela vedro. Měla jsem jet více takticky, být drzejší a rvát se mnohem více o místo na špičce.
V Soči vás čeká ještě jeden start, na 1000 metrů.
Jsem hodně zklamaná, ale do dalšího závodu zbývají dva dny. Musím se dát psychicky dohromady, nabudit se. Snad bude bitva na kilometru lepší.
Jak se zvednete psychicky?
Je to velká rána pro sebevědomí. Čekala jsem, že to bude lepší. Ale je povzbudivé, že mi soupeřky neujely. Jen jsem prostě byla vzadu.
