Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 19. října 2017 Michaela

Obavy sportovců: Jak budeme spát?

27 2006
Praha - Kde budeme spát? Po kolika? A na čem? Čeští sportovci se obávají, co na ně čeká ve třech olympijských vesnicích na turínských hrách. Nejeden má zlé zkušenosti s ubytováním z předchozích vrcholných akcí v Itálii. A navíc: záhadou zůstává, zda stavaři vůbec stihli dokončit olympijskou vesnici v Sestriere.

"Moment, rozpadá se mi v ruce telefon. Tady se totiž rozpadá všechno," hlásí akrobatka Nikola Sudová z penzionu v Madonně di Campiglio, kde tento týden přebývá při závodě Světového poháru.

"No jo, Itálie. Jestli to takové bude i na olympiádě, pane jo," vzdychne. Nejprve jí se sestrou Šárkou přidělili pokoj, kam se stěží vešla jedna. Po dvouhodinovém dohadování si v Madonně polepšily, dostaly apartmán.

"Jenže na postele si radši neleháme, aby se nezřítily. Na jedné chybí peřina. Taky o kuchyňskou linku se bojím opřít."

Na hrách je třeba čekají palandy. Nebo ne? František Dvořák, šéf české mise, Sudovou na dálku uklidňuje: "Akrobati bydlí v Olympijské vesnici v Bardonecchii. Tam jim zaručuju, že budou po dvou."

Zato lyžařům, co se chystají do vesnice v Sestriere, nemůže zatím slíbit nic. Pravda, virtuální realitu, jak budou pokoje vypadat, viděl už před rokem.

"Ale když jsme tam zajeli v říjnu na inspekci, lezli jsme přes pytle s cementem, celí vyděšení, že kolem nás je zatím jen hrubá stavba," popisuje.

Od té doby jim organizátoři pro jistotu žádné novinky o postupu prací neoznamují.

"Jen vyhrožovali, že možná skončíme po třech a na palandách, protože mají málo postelí."

Předloni se Italové v Sestriere "proslavili" neschopností zorganizovat velkou akci, tehdy při finále Světového poháru lyžařů. Na 800 akreditovaných měli jen 400 lůžek.

"Bydlíme 45 minut od tratí v dětském sanatoriu s jedním záchodem na chodbě," říkala tehdy Kateřina Neumannová.

Rakouská sjezdařka Michaela Dorfmeisterová soptila: "Jak chtějí dělat olympiádu, když nezvládnou ani finále poháru?"

Také slalomářka Eva Kurfürstová dávno pochopila: "Ubytování není na italských závodech nic moc. Většinou malé pokoje, často jen manželské postele s jednou peřinou, široké tak 160 centimetrů. Když se jeden člověk otočí, druhý se skutálí."

Problémem bývá i jazyková bariéra. "Číšníci uměli jen italsky, domlouvali jsme se rukama nohama," vzpomínala rychlobruslařka Martina Sáblíková na předolympijské závody v Turíně.

Biatlonista Roman Dostál si loni vyzkoušel provizorium v olympijském centru Cesaně.

"Podmínky jsme měli stísněné. Ale já se vyspím všude. Hlavně ať mají ve vesnici tvrdé postele, abymě nebolela záda." Kdyby ne, počítá i s náhradní variantou: lehne si na zem

Slalomář Filip Trejbal, vysoký 194 cm, pouze doufá: "Snad budou ty postele dlouhé. Často musím ležet skrčenej."

Dnes odlétá do Turína předvoj vedení české výpravy, Dvořák a sportovní ředitel Hrdina. "Až zkontrolujeme přihlášky, sdělí nám Italové sladké tajemství: počet postelí."

Vzápětí se přesunou do Sestriere, na nedávné staveniště. Čeká je tam zděšení, či úleva? "Při olympiádě v Sydney musela část výpravy bydlet v obytných kontejnerech. Horší to nebude," věří Dvořák.

Autor:






Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze