Když na plochu stadionu ve Wembley vkročila jako poslední z 59 zúčastněných výprav reprezentace Velké Británie, 85 000 diváků v hledišti ji přivítalo bouřlivým potleskem.
Král Jiří VI. z čestné lože všem 4 105 zúčastněným olympionikům nenápadně pokynul a zakrátko pronesl zahajovací formulku her XIV. olympiády.
Do dějin se první poválečné hry zapsaly coby skromné a politické. Vzhledem ke složité poválečné situaci nevyrostlo v Londýně žádné nové sportoviště, účastníci olympijských her dokonce ani nebydleli v olympijské vesnici. Většina prožila hry na kolejích.
Část výprav kromě sportovního náčiní přibalila na cestu do Londýna jídlo a pití, zúčastněné země tak pomohly londýnským organizátorům.
Pod pěti kruhy chyběli zástupci Německa a Japonska, agresorů druhé světové války - Mezinárodní olympijský výbor je nepozval. Reprezentanti Sovětského svazu zase dostali "stop" od vlastních představitelů v čele se Stalinem. A vedoucí družstva československých gymnastek Marie Provazníková využila sportovní svátek coby prostředek k emigraci. Do Československa se už nevrátila...
Hvězdou prvních olympijských her po dvanáctileté pauze se stala "létající Holanďanka" Fanny Blankersová-Koenová. Třicetiletá matka tří dětí získala v britské metropoli čtyři zlaté olympijské medaile - v bězích na 100 m, 200 m, 80 m překážek a 4x100 m.
Československý sport slavil začátek zlatého olympijského kralování Emila Zátopka. Legendární vytrvalec získal první zlatou olympijskou medaili na stadionu Wembley v běhu na 10 000 m. A jako bonus přidal stříbro na poloviční trati.
Zobrazit celou fotogaleriiProhlédněte si pohodlně všechny fotografie |
