"Budeme stavět jen tři nové stadiony. Postavíme to především na rekonstrukcích stávajících stadionů pro olympiádu a jejich návrat do podoby pro běžné užívání po hrách," uvedl Petera s tím, že před třemi lety se počítalo s deseti až dvanácti novými stadiony.
Podle nových projektů budou vybudována tři zbrusu nová sportoviště - Olympijský stadion pro atletické soutěže a oba ceremoniály v Letňanech, cyklistický velodrom a areál pro soutěže ve vodních sportech. Ten by vznikl z plánovaného akvaparku, který má na Šutce vyrůst už v roce 2010.
Mezi nepřímé investice patří náklady na projekty, jejichž realizace je už dnes jistá. Nezávisle na olympijský hrách například vznikly projekty rekonstrukce fotbalových stadionů v Brně a Jihlavě nebo pražského plaveckého areálu Šutka. Tyto položky, jejichž výše už je jistá, se nově přesunuly mezi nepřímé náklady.
"Museli jsme to rozdělit, protože to po nás Mezinárodní olympijský výbor chtěl. U plaveckého areálu Šutka například počítáme do přímých nákladů jen částku, kterou bude stát jeho úprava na olympijský bazén a následná demontáž zařízení po hrách," vysvětlil Petera.
Celkové náklady, které jsou předpokladem pro uspořádání her, včetně nezbytných investic do infrastruktury, jsou odhadovány na zhruba 600 miliard korun. Nová studie se zabývala pouze analýzou položek přímo souvisejících s olympiádou, jejichž shrnutí je součástí uchazečského dotazníku.
Praha se uchází o pořadatelství her v roce 2016, jako reálnější však stoupenci olympijské kandidatury vidí až další pokus pro rok 2020. Do 14. ledna příštího roku musí uchazeči odevzdat Mezinárodnímu olympijskému výboru detailní dotazník, ale zatím není jasné, jak se do něj promítne postoj vlády.
Ta se zatím staví k myšlence uspořádání her velmi zdrženlivě až odmítavě,
především v otázce finančních garancí. Ani právní záruky v podobě respektování Olympijské charty a vpuštění majitelů platných pasů a víz do země zatím vláda neposkytla, a ty jsou potřebné už v polovině ledna příštího roku.
Tato garance je jen přílohou dotazníku, takže není jeho nezbytnou součástí, ale její absence by prý měla pro šance Prahy fatální důsledky. "V případě, že by vláda nedala tuto garanci, tak se naše šance na postup mezi kandidátská města nulují," prohlásil Petera.
Šéf olympijské kandidatury Prahy uznal, že se ocitl v časové tísni. Souvisí to především s několikaměsíční absencí obsazení postu ministra školství, který jako resortní ministr měl seznámit vládu s olympijskou problematikou.
Nový ministr Ondřej Liška úřaduje od 4. prosince a má na stole požadavek Prahy olympijské na vládní garance.
"Teď je na něm, kdy tento materiál předloží vládě. Navíc je otázka, zda to udělá přímo, nebo po meziresortním připomínkovém řízení," popsal Petera aktuální stav.
Pokud by došlo k připomínkovému řízení, tak to může trvat i třicet dní, což by splnění termínu 14. ledna značně zkomplikovalo. "To už by byla křeč," poznamenal Petera.
Další otázkou jsou finanční garance vlády, které jsou potřeba v únoru 2009.
Podle nové ekonomické analýzy by se vláda měla na rozpočtu her podílet 25,7 miliardy korun, z toho 18,5 miliardy by šlo na zajištění bezpečnosti, zbytek na výstavbu tréninkových sportovišť po celé České republice s výjimkou Prahy, která je bude financovat ze svého rozpočtu.
Příslib vlády je nezbytný. "Bez vládních garancí se nedá pořádat olympiáda," upozornil Petera.
Premiér Mirek Topolánek v minulém týdnu prohlásil, že se bude olympiádou v
Praze zabývat až po MS v klasickém lyžování v Liberci v únoru 2009. MOV
bude z uchazečských měst vybírat kandidátská už v červnu příštího roku.
|
Příklad z Londýna varuje, studie se od reality liší Výdaje organizátorů za poslední rok dramaticky stouply, z prvního odhadu 2,38 miliardy liber, tehdy asi 99 miliard korun, je aktuálně 9,3 miliardy (asi 340 miliard). A ani to prý ještě nemusí být konečná suma. Londýnští organizátoři teď čelí kritice odpůrců her, že původní rozpočet schválně podhodnotili. Už v počátcích se analytici při sestavování rozpočtu spletli o miliardu liber (36 miliard korun) kvůli tomu, že nezahrnuli daň z přidané hodnoty ze stavebních prací. Chybu přiznala i britská ministryně kultury Tessa Jowellová, jež má olympiádu na starosti. Neprošla ani myšlenka daň stavebním firmám odpustit, neboť by se tím porušila pravidla Evropské unie. Jowellová pak přišla s nápadem, že by miliardu mohly nahradit zisky ze zvláštní loterie. Chybějící miliarda byla však jen špičkou ledovce. Nutnost důkladnějších bezpečnostních opatření kvůli obavám z terorismu a podezření z plánovaných "Bezpečnostní situace je dnes horší, než když se Londýn o hry ucházel," vysvětlil předseda koordinační komise MOV Denis Oswald. A experti očekávají, že se s blížícím se termínem her tato suma bude ještě zvyšovat. I Jowellová omlouvá narůst výdajů tím, že původní odhady se udělaly s velkým předstihem. Argumentuje tím, že například v Sydney měli hotový konečný rozpočet až dva roky před olympiádou. "Je těžké určit už nyní finální částku," sama zpochybnila vypovídací hodnotu ekonomických studií. A organizátoři byli nuceni hledat úsporná opatření. Zmenšili projekt výstavby haly pro plavecké sporty, neboť hrozilo, že by cena za ambiciózní areál ve skutečnosti vzrostla ze 75 milionů liber na dvojnásobek. Přesto se růst nákladů na stavbu sportovišť nepodařilo zastavit. Podle posledních známých údajů by investice do nich měly dosáhnout 3,1 miliardy liber, ačkoli některá sportoviště budou mít jen provizorní charakter a po hrách zmizí. Letos v únoru se celková částka zvýšila na 5,1 miliardy liber a už o měsíc později Jowellová v britském parlamentu připustila, že náklady dál porostou. Její nejnovější odhad už počítá s více než devíti miliardami. A to jen dva roky poté, co Londýn získal právo hry pořádat. Z toho dvě třetiny mají být hrazeny ze státního rozpočtu, není proto divu, že sílí i hlasy odpůrců her. "Přesto bude mít pro naši zemi olympiáda obrovský přínos," trvá na svém ministryně Jowellová. |
