Několik desítek tisíc policistů, strážníků a agentů bezpečnostních agentur. Tisíce bezpečnostních kamer v ulicích, v metru a na dalších místech, kde se schází množství lidí.
Rentgeny a bezpečnostní rámy, které kontrolují, co se nachází v taškách, kufřících a batozích. A třeba také speciální pruhy na silnicích, kterými se plynule pohybují autobusy a veřejná doprava.
Vítejte v Praze roku 2016 nebo 2020, v „nedobytné“ pevnosti, kde se právě konají olympijské hry.
„Největším rizikem, kterého by se mohla Praha v době konání olympiády dopustit, by bylo zlehčovat teroristické hrozby,“ varuje Pražany David Cresswell, ředitel britské Mezinárodní výcvikové akademie bezpečnostního managementu a specialista, který má mimo jiné na starosti zajištění bezpečného průběhu olympijských her v Londýně.
Nedávno se zastavil také v Praze, kde radil Čechům, jak vyzrát na nástrahy spojené s terorismem. Třeba v souvislosti s olympiádou. „Ohrožena budou především místa, kde se shromažďuje hodně lidí, hlavně uzavřené prostory a hromadná doprava,“ popisuje kritické body Cresswell. Na každém takovém místě se totiž účinek útoku násobí.
Olympijské hry přitahují teroristy
Byla to jen podomácku vyrobená nálož – litinová trubka nacpaná hřebíky, která se válela v pohozeném batohu v Olympijském parku v Atlantě.
Přitom zabila dva lidi a zranila sto jedenáct dalších. Sportovci, organizátoři i diváci tehdy – v červenci roku 1996 – zkoprněli. „Jak je to vůbec možné?“ divili se.
O dekádu později už hrozba teroristických útoků nikoho nepřekvapí. „Olympijské hry jsou událostí, která přitahuje pozornost teroristů,“ pokrčí jen rameny pražská studentka Jana Prokopiusová.
Není se čemu divit, za poslední rok sužovaly teroristické pohrůžky metropoli už dvakrát. Zatím to byl naštěstí planý poplach. Přesto Praha už nyní začíná zvolna plánovat opevnění pro případ, že by se tu v roce 2016 nebo 2020 olympijské hry skutečně konaly.
Největší riziko: metro
Britský bezpečnostní expert David Cresswell, který se podílí na přípravě londýnských her, i český bezpečnostní poradce Andor Šándor nacházejí nejkritičtější bod Prahy snadno – je to hromadná doprava.
„Ohrožena budou především místa, kde se shromažďuje hodně lidí, hlavně uzavřené prostory a hromadná doprava. Na takových místech má výbuch možnost násobit svůj účinek,“ vysvětluje Cresswell. Uzavřené prostory, hodně lidí, doprava.
Co vám to připomíná? Odpověď je jasná – metro. „Z hlediska provozu je dobře technicky připraveno a řízeno, ale je tu velké množství rozlehlých prostor, které nemohou být dostatečně ochráněny,“ připomíná Šándor.
Vestibuly jsou tu navíc prostorné a nepřehledné. „Není tu dost kamer, navíc jim ve výhledu brání plno sloupů. Kdo tu pak může kloudně pozorovat pohyb cestujících?“ ptá se Šándor a přidává další komplikaci – dlouhé tunely, z nichž by záchranáři jen obtížně vysvobozovali uvězněné cestující.
„Třeba tunel mezi Vltavskou a Kobylisy je dlouhý téměř 3 kilometry. Už komunikace s řidičem a cestujícími by byla nemožná, natož vyproštění zraněných,“ obává se bezpečnostní poradce.
Změnit se musí i koše na odpadky
Náměstek primátora Rudolf Blažek, který je za bezpečnost ve městě zodpovědný, si je dobře vědom nástrah, které číhají v metru. Bez ohledu na to, jestli olympiáda v Praze bude, nebo ne, se tu proto chystají změny.
Výrazně posílí hlídky strážníků alespoň o polovinu, na 150 až 200 mužů, kamery, kterých přibude, se zaměří spíš na cestující než na projíždějící vlaky, přibudou i detektory, které odhalí jedovaté látky ve vzduchu.
„Novinkou by měly být i protiteroristické koše,“ tajemně naznačuje Blažek, jakou novinku město uvede snad už do léta. Příliš konkrétní být však nechce. „Prostě jsou to nádoby na odpad, které jsou konstruovány tak, aby ani v případě exploze příliš neublížily,“ tvrdí Blažek.
Život v opevněném městě
Pokud nakonec Mezinárodní olympijský výbor české metropoli hry přiřkne, změní se tu na měsíc život k nepoznání. „K obyvatelům je potřeba připočítat 10 tisíc sportovců, dalších 11 tisíc členů týmů, 23 tisíc novinářů a více než 10 milionů diváků,“ slibuje Cresswell radikální nabobtnání počtu osob, které se budou pohybovat po městě.
Tomu bude odpovídat i počet policistů – několik desítek tisíc. „Je nutné zapojit i privátní bezpečnostní agentury. Bude potřeba Pražany také naučit upozorňovat policii na podezřelé nebo neobvyklé chování,“ připomíná Cresswell.
Podle odborníků je také nutné investovat do kontroly kontejnerů a zavazadel putujících do Prahy a po Praze. „Vhodné by bylo pořídit více než 600 rentgenových jednotek,“ tvrdí Cresswell, podle něhož budou muset být pod neustálou kontrolou nejen letiště a nádraží, ale například také vodojemy. „Hrozbou nejsou jen sebevražedné atentáty, ale také riziko otrávení zdrojů vody,“ upozorňuje.
