Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pátek 20. října 2017 Vendelín

Český domov v Riu: bazén na terase, poliklinika a hangár místo jídelny

TADY BYDLÍ ČEŠI. Vlajky s modrým klínem výmluvně naznačují, kde se v olympijské vesnici v Riu uhnízdili čeští sportovci. Hned nad nimi našli domov Slováci. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

4 2016
Rio de Janeiro (Od našeho zpravodaje) - Nájezd sportovců do olympijské vesnice v Riu začal nešťastně. „Je neobyvatelná,“ prohlásili ti australští a odmítli se nastěhovat, dokud dělníci nedostatky neodstraní. Španělé a Švédové se přidali.

Dva týdny před startem her neprošlo 12 z 31 budov bezpečnostní kontrolou. Ve čtyřech stovkách pokojů byly hlášeny nefunkční toalety či netekoucí teplá voda. Dokonce se hovořilo o sabotáži práce nespokojenými dělníky.

Když se Australané konečně nastěhovali, uprostřed noci je požární poplach zase vyhnal ven. (O australském zabydlování více zde.)

Ale to všechno bylo.

Teď vesnice kypí životem, zaplňuje se 10 tisíci olympioniky.

„Oproti Soči jsou to nebe a dudy, fakt krásná vesnice. I když pokoje řemeslně moc nezvládli,“ hodnotí Martin Doktor, šéf české mise.

„Jo, první den jsem se sprchoval studenou. Ale to k téhle zemi asi patří,“ soudí cyklista Jan Bárta.

Olympijské vesnice

První. Paříž 1924. Organizátoři nechali u Olympijského stadionu rozmístit buňky pro sportovce.

První dnešního typu. Los Angeles 1932. Ale pouze pro muže, ženy bydlely v hotelích.

Oddělené. Helsinky 1952. Sportovci z lidově demokratických zemí stranou od těch „kapitalistických“.

Nejkontroverznější. Lake Placid 1980. V budoucí federální věznici.

Nejdražší. Soči 2014. Dnes chátrá.

Na rozdíl od betonové džungle Olympijského parku Barra tu mezi věžáky najdete zeleň, palmy, jezírka. Podél nich vede dvouapůlkilometrový běžecký okruh. „Na něm shazuju,“ říká judista Jaromír Ježek. Naopak hlavu uvolňuje v rozlehlé herně. „Mají i nové Sega hry.“

Kajakář Jiří Prskavec vytáhne svůj skateboard a pošilhává po skateparku. Ale sklouzne se tu jen dvě minuty. „Abych se nezranil.“

Cyklista Leopold König, debutant na hrách, vypadá v křesílku na imitované pláži jako Alenka v říši divů. „Zatím na mě olympiáda působí strašně svěže. Ani ne jako závod, spíš jako dobrodružství. Jako na táboře. Ten jsem jako kluk zažil a šlehali mě kopřivama, protože jsem byl kovboj a zajali mě indiáni.“

Veslařka Mirka Knapková-Topinková si nechá na místní poště vytisknout známky s vlastní fotografií.

„Mohu platit v dolarech?“

„Yes.“

Vytáhne dolary.

„No,“ rázem kroutí hlavou úřednice hovořící pouze portugalsky.

Jde tedy do banky vybrat si brazilské reály z karty, ale zase nepochodí. „Musíte ke kartě předložit pas.“

Kráčí zpět na pokoj pro pas.

„V Aténách 2004 jsme měli ve vesnici čtyřpatrové domky,“ vzpomíná zatím. „Ty se mi líbily ještě víc. Sice jsem vyrůstala na sídlišti, ale já jsem spíš venkovský typ.“

Číňané spí pod moskytiérou

Jednotlivé domy vesnice pojmenovali organizátoři dle slavných brazilských míst. Ten Čechů se jmenuje Corcovado (kopec se sochou Krista). Z osmnácti pater zabrali spodních pět. Ze zdi budovy září dovezená postavička běžce, jak ji kreslil Emil Zátopek. Hned nad nimi se usadil slovenský tým.

Maďaři spustili ze svých oken transparenty „We are hunbelievable“. Volně přeloženo: Jsme neuvěřitelní Maďaři. A největší vlajka, zabírající čtyři patra, visí z ubikací Rusů.

Fotogalerie

V prvním patře, v kanceláři vedení české mise, je zeď polepená fotkami českých olympijských vítězů. Martin Doktor má své pracoviště hned pod fotografií, jak v Atlantě 1996 oslavuje vlastní titul.

„Náhoda,“ usmívá se.

Vedle je království šéflékaře Jiřího Neumanna i s diagnostickým ultrazvukem, s nímž jeho kolega Vlastimil Voráček prověřuje achillovku tenisty Lukáše Rosola. „V případě potřeby je v areálu také poliklinika s magnetickými rezonancemi, rentgenem a odbornými ordinacemi od ušaře po gynekologa.“

Na pokoje sportovců zakoupili lékaři elektronické odpuzovače komárů, fasovali též repelenty. „Ale zatím nikdo komáry moc neřeší. Ani jsme je tu neviděli,“ tvrdí Neumann.

Korejci přesto reagovali na nebezpečí ziky speciálním oblečením zahánějícím hmyz. A Číňané nad postelemi všech sportovců rozprostřeli moskytiérové stany.

ŽÁDNÝ VELKÝ KOMFORT. Takhle vypadá pokoj sportovců v olympijské vesnici v Riu.

ŽÁDNÝ VELKÝ KOMFORT. Takhle vypadá pokoj sportovců v olympijské vesnici v Riu.

Vedle Neumannovy ordinace, v místnosti fyzioterapeutů, leží po tréninku na stole Zdeněk Štybar. Celkem napočítáte ve výpravě 23 lékařů a fyzioterapeutů, ti se však v dějišti her postupně vystřídají.

Stačí vyjít ze dveří sídla mise a jsme u bazénu, který k české ubikaci na terase 1. patra patří, včetně přiděleného plavčíka. Ten přihlíží, jak veslař Jan Vetešník stojí na okraji a ptá se: „Mám skočit salto?“

„Ne. Víš, jaká tu je hloubka?“ varuje ho Doktor. Vetešník přesto skočí.

„Vždyť tam není snad ani metr. Ale on je na to dost velkej blázen,“ prohodí Ondřej Synek.

Apartmány sportovců se skládají vždy ze dvou dvoulůžkových pokojů, obývacího pokoje, kuchyňky a balkonu. Postele se dají prodloužit a olympionici dostali i na jejich výšku vyrobené zdravotní matrace, které jim sem až z Česka nechal Český olympijský výbor dopravit. Navrch pro ně v Brazílii dokoupili na pokoje 54 televizí.

Vyzáblý Froome. Asi měl hlad

Pohledu z balkonu dominuje zdejší monstrum, 200metrový hangár. Hlavní olympijská jídelna. Na večeři jen s dlouhými rukávy, platilo pravidlo. Ne kvůli bontonu, nýbrž kvůli řádící klimatizaci. Ale i ta se po sérii stížností uklidnila.

Rýže, kuře, salát, servíruje si k večeři judista Ježek. Cyklista Petr Vakoč přiznává: „Já už rezignoval. Vyberu si jednu frontu a dám si prostě to, co tam mají. Doufal jsem v trochu lepší jídlo.“ Na kvalitu stravy si stěžovala též tenistka Andrea Hlaváčková. Jakmile tedy v úterý ve vesnici oficiálně otevřeli restauraci McDonald’s, vzali ji mnozí útokem.

„Já tam šel jen na kafe a zmrzku,“ vypráví Prskavec. „Zato jsem potkal ve frontě Frooma, vypadal dost vyzáble. Asi se chtěl najíst.“

Nedaleko od svého domu mají Češi dopravní terminál, odkud vyrážejí autobusy na sportoviště. „Včera jsme jeli z areálu hodinu a tři čtvrtě. Autobus musí ze závodiště jet kamsi tři kilometry, otočit se a pak teprve jede zpátky,“ zlobí se Synek.

Proto pro něj a Knapkovou zamluvil Doktorův tým u veslařské laguny byt. „Před závodem ho využiju,“ chystá se. „Závodíme od půl deváté, což by znamenalo vstávat ve vesnici ve čtyři a v pět odjet, abych se rozhýbal a rozvesloval.“

OSVĚŽIT SE. Veslaři Jan a Ondřej Vetešníkovi si vyzkoušeli bazén v olympijské...

OSVĚŽIT SE. Veslaři Jan a Ondřej Vetešníkovi si vyzkoušeli bazén v olympijské vesnici v Riu.

Britští či norští veslaři bydlí po celou dobu přímo u Copacabany, mnohem blíž ke sportovišti. „Jenže to bych se ochudil o celou tuhle atmosféru,“ říká Synek. „A to prostředí je inspirující,“ vyzdvihuje Petr Vakoč.

Ve středu večer se česká výprava schází při ceremoniálu slavnostního vztyčení vlajky ve vesnici. A už v pátek večer vkročí za vlajkonošem Lukášem Krpálkem na stadion Maracaná. Oheň XXXI. letních olympijských her se rozhoří.

Takhle Rio přivítá olympiádu. Organizátoři zkoušeli zahajovací ohňostroj:

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze