Na minulou letní olympiádu v Aténách už s sebou Omega vezla 350 tun měřicího materiálu, k tomu i početný tým specialistů.
V podstatě na každých olympijských hrách od roku 1932 švýcarská firma představila nějakou větší či menší novinku, která měla pomoci snižovat lidské chyby a zvyšovala přesnost měřicích přístrojů.
A i právě probíhající hry v Pekingu znovu potvrdily, jak velkou roli měřicí technika při jednotlivých disciplínách hraje. Že pomáhá k překonávání starých časů, a tím i k posunování lidských hranic.
Světové rekordy se přestaly dávno posunovat po desetinách vteřiny, ale třeba jako v Pekingu v očekávaném běhu na 100 metrů v podání jamajského rychlíku Bolta o tři setiny.
Jedna setina sekundy na stejných hrách rozhodovala i o úspěšné cestě amerického plavce Phelpse za rekordními osmi zlatými medailemi. Sedmá v pořadí se zrodila v těsném finiši se Srbem Miloradem Čavičem.
"V první chvíli jsem si myslel, že jsem prohrál," přiznal Phelps. Zvítězil jsem o nejmenší možný kousek, o jaký jen vyhrát jde. Ale měřicí systém řekl, kdo vyhrál. Co vím, tak tohle zařízení nikdy předtím žádnou chybu neudělalo."
Setina vteřiny rozhodovala i napínavý dvojskif žen, kdy se z vítězství nad německou dvojicí radovaly novozélandské veslařky.
Ani tak dokonalá měřicí technika, jako je při hrách v Pekingu, však nedokázala rozsoudit ženský sprint na 100 metrů. Ani za pomoci vysokorychlostní cílové kamery, která je schopná zachytit až 2 tisíce snímků za vteřinu, se nerozhodlo, zda skončila druhá Jamajčanka Simpsonová, či její krajanka Stewartová.
Dřív museli rozhodčí takové situace zvládnout i za pomoci svých očí a obyčejných stopek.
.Zde jsou hlavní milníky ve vývoji časomír a speciálního vybavení týkajícího se měřicích přístrojů v průběhu olympiád.
|