Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Úterý 17. října 2017 Hedvika

Předolympijské vzpomínky na brazilskou olympijskou budoucnost

Stadion Maracaná. Tady budou hry 5. srpna 2016 slavnostně zahájeny. | foto: Profimedia.cz

3 2016
Zbývá 216 dní. Pátého srpna se v Rio de Janeiru na stadionu Maracaná rozhoří oheň XXXI. olympijských her. Začne sportovní vrchol roku 2016. A hry vkročí poprvé do Jižní Ameriky, na dosud neprobádané teritorium. Oslovili jsme muže a ženy, kteří Rio poznávali v měsících příprav a generálek. Co je překvapilo? Čeho se obávají? Na co se naopak těší?

Barvité jsou jejich předolympijské VZPOMÍNKY NA brazilskou olympijskou BUDOUCNOST.

Hry mnoha kontrastů

Jiří Prskavec (mistr světa ve vodním slalomu):
Kde jsem se to ocitl? Přistál jsem v Riu a autem mě vezli k olympijskému areálu Deodoro. Hned za letištěm jsme na půl hodiny vjeli do oblasti slumů, favel, totální bídy. Všichni mě předem varovali: Připrav se na to. Jenže já si myslel: Ti lidé přehánějí, vždyť při mistrovství světa do 23 let ve Foz do Iguacu byla Brazílie v pohodě.

Čísla z olympijského Ria

1 Poprvé se olympijské hry uskuteční v Jižní Americe. A potřetí na jižní polokouli.
4 krát Rio neúspěšně kandidovalo na pořádání her: 1936, 1940, 2004 a 2012.
7,5 milionu vstupenek půjde do prodeje. O 200 tisíc méně než v Londýně 2012.
206 výprav má na hry dorazit. Premiéru si odbudou Kosovo a Jižní Súdán.
306 sad medailí bude celkem rozděleno. Utká se o ně 10 500 sportovců.
28 sportů se v Riu 2016 představí. Nováčky budou golf a sedmičkové ragby.
29 miliard dolarů je rozpočet her, takřka poloviční v porovnání se Soči 2014.

Ve slumech Ria byla Brazílie úplně jiná. Odpad tam neodvážejí, rovnou ho pálí. Smetí vyhazují před barák, a když už je ho moc, vezmou benzin a hromadu zapálí. Kolem nás hořely čtyři ohně a nikdo to neřešil. Auto jsme měli zevnitř zamčené, okénko zatažené. Tady bych nevystoupil ani za nic.

Pak jsme přijeli do olympijského areálu a tam najednou stály nádoby na tříděný odpad a u nich kontrola! Strašně jsem se rozesmál. Přitom hned za branou areálu byla zase kupa smetí, které se spalovalo. Rio, to jsou dva světy v jednom. Opravdová země kontrastů.

Mirka Knapková (olympijská vítězka ve veslování):
Seděla jsem ve skifu na budoucím olympijském kanálu, vzhlédla nahoru a v dáli uviděla sochu Ježíše. A všude okolo vysoké baráky. Líbilo se mi to. Na minulých olympiádách byli veslaři odtržení od hlavního dění, se závodištěm hodinu od civilizace. V Aténách kolem kanálu nebylo nic, jen jakási poušť a větrné elektrárny. V Pekingu a Londýně podobně. Teď jsem byla u vytržení: Konečně jsme v centru dění!

Zuzana Kalátová (zástupkyně ředitele komunikace Českého olympijského výboru):
O půl šesté ráno jsem vyrazila na Copacabanu podívat se na východ slunce. Byla jsem zvědavá, jak se tu budu cítit. A cítila jsem se bezpečně. Místo bylo čisté, lidé se smáli. Od skoro prázdné pláže hleděl jogín na sochu Ježíše. Byla to pecka.

Večer jsem si sem šla zaběhat. To už byla pláž proměněná. Strašná spousta lidí! Do hluboké noci tam hrály děti v nespočtu malých týmů plážový fotbal i volejbal. Napadlo mě: Až se na Copacabaně uskuteční při hrách beachvolejbalový turnaj, bude právě tady bít opravdové srdce olympiády.

David Svoboda (olympijský vítěz v pětiboji):
Vštěpovali nám pravidlo číslo 1: Neprocházejte se po Copacabaně v noci. Číhají tam zloději, kteří nešikovné a nezkušené turisty okradou a s lupem hned utečou do moře, kde je už nikdo nechytí. Italský kouč, který byl v civilu policajtem, se jim bránil. Došlo ke konfliktu, o kterém pak psaly i noviny.

Jinak ale skoro na každém rohu stojí turistická policie ochraňující návštěvníky před zlodějíčky. Když za bílého dne nezabočíte do špatné ulice, je v Riu docela bezpečno.

Jaroslav Kulhavý (olympijský vítěz v cyklistice):
Při testovacích závodech jsme jezdili z hotelu na olympijskou trať na kolech přes favely, kde se i místní báli zastavit s autem. Dal jsem si odtud fotku na Facebook, načež mi třicet Brazilců napsalo: Jste blázni, tam člověka běžně sundají z kola a seberou mu ho. I průvodci nám říkali: Neriskujte, do té čtvrti vůbec nelezte! Přiznávám, brali jsme to trochu na lehkou váhu. Naštěstí se nic nestalo. Ale byl to adrenalin.

Městské úklidové čety se snaží vyčistit od odpadků zátoku Guanabara, kde budou...

Městské úklidové čety se snaží vyčistit od odpadků zátoku Guanabara, kde budou probíhat jachtařské soutěže her.

Rio jako Barcelona?

Robert Záruba (šéfkomentátor České televize):
Mezi olympijskou vesnicí a hlavním olympijským parkem je rozcvičovací pás a na jeho konci favela (slum). Ptal jsem se: Co s tím provedou? Průvodce mi odpověděl: Co by? Prostě tu favelu srovnají se zemí a lidi vyženou, ať si bydlí jinde. Půjde o hry s velkými rozpory, které uvidíme v těsné blízkosti.

Třeba atletika proběhne úplně mimo ostatní dění na fotbalovém stadionu Botafoga. Kolem není nic, ani obchody, ani hotely, jen chudinské domy. Tam nemáte kam vyjít ven. Sportovce, diváky a novináře dopraví autobusy rovnou dovnitř areálu a pak je zase vyvezou ven.

Zuzana Kalátová:
V Riu nyní panuje úžasný stavební boom. Starosta Paes nám řekl: Přeji si, aby se o Riu 2016 jednou mluvilo jako o Barceloně 1992. Aby i Riu hry pomohly. Aby tady byla lepší doprava, aby lidi z favel měli snazší přístup k pracovním nabídkám, aby se rozmnožila střední vrstva.

Liliam Medeirosová (v organizačním výboru her má na starosti také českou výpravu):
Spíme teď málo, pracujeme tvrdě, i 20 hodin denně. Hry jsou pro nás výzva.
Rio už ukázalo, že umí uspořádat velké akce, ať šlo o návštěvu papeže, nebo o fotbalový šampionát.

Zvládneme to. A dodržíme i agendu MOV. Přichystáme funkční, pro účastníky příjemné, ale zároveň také finančně udržitelné hry.

Martin Doktor (šéf české mise na hrách):
Ve vedení společnosti připravující hry provedli finanční čistky. Spousta lidí to odnesla. Ovšem oni oficiálně tvrdí, že vše je v pořádku.

Na červenou se jezdí


Robert Záruba:
Spousta lidí si myslí: Pro Brazilce bude organizace her příliš komplikovaná. Ale je to jinak. Vláda, armáda a oficiální složky jsou tam nesmírně silné, mají velké pravomoce a moc se s tím nemažou. Direktivně zvládnou hry bez problémů.

David Svoboda:
Náš Světový pohár v Riu organizovali právě brazilští vojáci. A ti vše zvládali dokonale.

Jiří Prskavec:
Zato na silnicích nikdo z místních předpisy nedodržuje. Všichni naprosto v klidu jezdí na červenou. Nebo na dvou pruzích založí tři. Když jsme s naším pronajatým autem na červené zastavili, hned nás Brazilci protroubili, co blbneme. Tak jsme se přizpůsobili. Ještě že jsem po návratu do Prahy z ruzyňského letiště neřídil, hned bych přišel o papíry. Tři projeté červené a mám 12 bodů vybráno.

Mirka Knapková:
Cestou na kanál byly v Riu na silnicích zácpy neustále. Říkali nám: Postavíme tunel, ten dopravě pomůže. Jenže zatím ho nepostavili.

Martin Doktor:
Dopravní kolaps jsem tam zažil pokaždé. Bezpodmínečně musí do začátku her dobudovat plánovaný systém BRT. To jsou speciální autobusové linky s vlastními silnicemi ohraničenými obrubníky, na které nikdo jiný nesmí. V opačném případě se veškerá doprava soustředí na klasické silnice a bude zle.

Olympijské kruhy jsou už dnes v Riu všudypřítomné.

Olympijské kruhy jsou už dnes v Riu všudypřítomné.

Jasně, ve městě jako obvykle vyhradí i speciální pruhy pro olympijská auta. Třeba silnice na Copacabanu je však v jednom místě tak úzká, že tam ten pruh prostě udělat nejde. Hned je zaděláno na problém.

Liliam Medeirosová:
Ano, máme v Riu potíže s dopravou. Město se nesmírně rozrostlo, až na 12 milionů obyvatel. Ale řekněte, kde takové problémy nemají? Není to až tak zlé, jak se píše.

Lukáš Krpálek (mistr světa v judu):
Při mistrovství světa nás v Riu měly vozit do haly speciální autobusy, jenže moc to nezvládaly. Tak jsme se sebrali, použili MHD a jeli z hotelu metrem. Cestovali jsme v partě, nikdo si na nás v metru netroufl.

Robert Záruba:
Věřím, že i kdyby koridory pro linie olympijských autobusů nestihli dostavět, jsou schopní celé silnice pro veškerou běžnou dopravu uzavřít. Udělají, co potřebujou, a na nikoho se nebudou ohlížet.

Nenalokejte se vody

Martin Doktor:
Nezbývá nám než doufat, že doprava bude fungovat a že nezkolabuje ani jejich systém dodávky proudu. Protože tamní elektroinstalace je cosi neuvěřitelného, stovky záhadně propletených drátů nad každou ulicí, na které se připojí snad každý, kdo chce. A kromě toho je tu ještě problém s vodou.

Mirka Knapková:
Mně ošklivá nepřipadala. I když všichni naši veslaři si po juniorském mistrovství světa v Riu stěžovali na žaludeční problémy...

Martin Doktor:
Při testovacích soutěžích veslařů a kanoistů na Lagoa Rodrigo de Freitas závodníkům nejvíc vadila zarostlá tráva v jezeru. Tu když chytnete na špičku lodě nebo na kormidlo, dokáže vás zastavit. Pepovi Dostálovi se to přihodilo. Aby tam vysadili ryby, které trávu sežerou, na to je už pozdě. Takže to bude trochu loterie.

Chystají se, že kanál víc propojí s mořem, cirkulace slané a sladké vody vylepší její čistotu. S tou mají největší potíže jachtaři v Marina da Gloria. Samotné závody odtud radši odsunuli dál na otevřené moře, ale tam ti jachtaři musí doplout. Korejská dvojice se zdejší vody asi nalokala příliš, odvezli ji ze závodů do nemocnice. Největší problém nastává, když zaprší. Potom totiž déšť spláchne do moře veškeré splašky z okolí. Kanalizaci vyřešenou nemají a do her ji vyřešit nedokážou.

Slavná pláž Copacabana už dnes ukazuje, že bude v srpnu olympijskou...

Slavná pláž Copacabana už dnes ukazuje, že bude v srpnu olympijskou...

Zuzana Kalátová:
Odpadky jsem v té vodě plavat neviděla. Ani jsem se nesetkala s tím, že by vyloženě zapáchala. Spíš tam všude na ulicích cítíte smažené jídlo. Celá Jižní Amerika buď jídla smaží, nebo je má hrozně přeslazená.

Roztančíme celé Rio

Robert Záruba:
Podle mě je Brazílie nejlepší zemí na jídlo na světě, jen musíte chodit do těch správných restaurací. Když nás do nich průvodce vzal, byly to úžasné kulinářské zážitky.

Lukáš Krpálek:
Pro mě má Brazílie pořád nádech exotiky. Naše mistrovství světa v Riu bylo jedním z nejhezčích. Brazilci fandili všem, jak domácím borcům, tak hezkému judu. A na Copacabaně jsme se s klukama vyblbli v obrovských vlnách.

David Svoboda:
Obyčejní Brazilci mají všechno trochu na háku a nic moc neřeší. Jejich mentalita se mi líbí, cítíte tam pohodičku. Bude to super olympiáda.

Jiří Prskavec:
Většina lidí na nás byla hodných. Zpočátku jsem se bál, ale nezažil jsem nic vyloženě negativního.

Mirka Knapková:
Každá olympiáda je jiná. V Řecku byla o dodělávkách na poslední chvíli, v Londýně naopak o precizní organizaci. A v Riu? Tam bude nejvíc o emocích. Lidé si ji budou užívat naplno. Moc se těším.

Zuzana Kalátová:
Brazilci chtějí, aby se hry proměnily v jednu velkou party, která oslaví jejich zemi, na sportovištích i v celém městě. Sport by měl v Riu 2016 převážit nad komercí natolik, že všechny ty hry budou bavit.

Liliam Medeirosová:
Přeneseme náš roztančený životní styl z pláží dovnitř olympiády. Už teď jsem nadšená. Bude to fantastické, věřte mi.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze