Reakci veřejnosti na smolnou porážku 68:71, která znamenala český konec na turnaji, vidí následovně: "Mám dojem, že kritika mnohdy neodpovídala situaci."
Svá slova vzápětí Lubor Blažek doplnil. "Zápas s Francií se vyvinul takto, rozhodnutí jsem dělal s nejlepším přesvědčením. Kdyby každý věděl, jak to dopadne při určitém rozhodnutí, zvolil by řešení jiné. Ale v tom je sport sportem," poznamenal.
Jak vnímáte celkové vystoupení na olympiádě nyní, když se vám to rozleželo v hlavě?
Je třeba říct, že jsme do Londýna postoupili po dvou akcích, nebyli jsme nasazení. Museli jsme si uhrát místo na mistrovství Evropy, to považuju za úspěch. Museli jsme uhrát celosvětovou kvalifikaci. Už účast je úspěch.
A samotný zápas ve čtvrtfinále?
Náš herní projev proti Francii byl velmi dobrý, prohra mě mrzí. Samozřejmě člověk nerad prohrává, ale myslím si, že je třeba vzít i takový pohled, že basketbal je krutej. Vedete o třináct, prohrajete o tři, prohráváte o třináct, vyhrajete o tři. Vezměte si mužské utkání Rusko - Španělsko o finále, tam se stalo totéž. Myslím si, že basketbal je takový. Kdo takovou situaci neviděl, na basketbal nechodí.
Máte dnes pocit, že jste něco měl udělat jinak?
To jsou věci, které si člověk musí promyslet sám. Budete-li dělat sto rozhodnutí, neuděláte jich sto správně. Správnost si ověříte až na základě výsledku. Kritici byli možná ve větším transu než já. Když je družstvo v tahu a hraje dobře, je těžké začít dělat úvahy o střídání.
Pouštěl jste si ten zápas opakovaně?
Nejsem trenér, který bude házet vinu na druhé. Přemýšlím o celku i sám o sobě, ale některé závěry kritiků - odborníků mě překvapily. Musím říct, že si za svými rozhodnutími stejně stojím. Volil jsem řešení, kterýmu jsem věřil.
A jak berete, že Češi vzali vaše sedmé místo jako neúspěch?
Beru to jako zájem o ženskej basketbal. Jen tak dál!
Na turnaji jste skončili už minulé úterý večer. Jak vypadal váš závěr olympiády?
Poslední dne byly dlouhé. Trávit čas na olympiádě a nehrát bylo nepříjemné. Normálně by byl čas zaplněn tréninkem a zápasy.
Co jste v dalších dnech stihli?
Já toho moc nestihl. Pocitů bylo hodně a na velké objevování jsem neměl náladu. Standardní řešení, řekl bych.
A jaké byly vaše nejsilnější zážitky z olympijských her?
Řekl bych, že hra obou týmů Spojených států. Mluvil jsem s americkým trenérem, i on si uvědomuje, že u nich je obrovská základna hráček. Sám uznal, že tým je tak silný, že v této konkurenci by měl vždycky obstát. Finále mužů Spojené státy - Španělsko, to byl nádhernej zápas. A pak celá organizace olympijských her. Musím říct, že neměly chybu.
Co vás čeká nyní, po olympiádě? Jak budete odpočívat?
Dostal jsem teď esemesku: Tak táto, konečně dovolená. S dětmi jsem se o prázdninách skoro neviděl, a tak se těším, že spolu strávíme nějaký čas. Chceme jet do hor, na absolutní samotu. A musím říct, že když jsem si to vyjednával, říkali mi, že jsem jediný, kdo má takovýhle požadavek. Samota, hory, bez lidí.
