Jak Kladno přišlo o hokejistu, ale získalo olympijského snowboardistu

Český snowboardista Petr Horák v kvalifikaci slopestylu na olympijských hrách v Pchjongčchangu. | foto: AP

10 2018
Bokwang (Od našeho zpravodaje) - Těžká trať plná náročných překážek? Jistě, sedí to na kopec ve Phoenix Snow Parku, v němž snowboardisté bojovali o finále slopestylu. Ale také to vystihuje životní story jediného Čecha na startu. „Já jsem rád, že tady můžu být. Tohle byl můj sen,“ rozhlédl se Petr Horák po olympijském areálu.

Zkoušel, co to šlo. „Snažil jsem se ze všech sil,“ říkal, již vydýchaný po dvou kvalifikačních jízdách. O medaile 26letý Čech v neděli nepojede, ale co na tom: „Mrzí mě, že to nevyšlo, ale to je život. Popravdě jsem nečekal, že bych já měl být vítězem.“

Coubertinovské rčení je v jeho případě stoprocentně platné: samotná účast je triumfem.

Jirko, do toho! Horák má na olympiádě kamaráda Sekáče

Hokejová minulost Petra Horáka předurčuje k tomu, aby patřil k nejzasvěcenějším fanouškům v hledišti. Už proto, že za Česko bude válet jeho bývalý parťák. „S Jirkou Sekáčem jsme spolu hráli dva roky za Kladno v jednom útoku,“ líčí.

Sekáč si zkusil i NHL, Horáka osud odvál jinam. „Na tohle vzpomínám jako na svá nejlepší hokejová léta. Dávali jsme spoustu gólů a doteď jsme dobří kamarádi. Určitě mu přijdu fandit. A je vtipný, že se tu sejdeme oba.“

Zvlášť když se rozhlížel na báječné teenagery okolo. „Pár prckům tady je osmnáct a jsou ve finále olympiády - to je úlet,“ smál se. On sám totiž v tomhle věku se závody na „prkně“ teprve začínal.

Proč? Stačí zmínit místo, kde vyrůstal. Braškov, víska u Kladna.

„Vždycky jsem chtěl být hokejistou,“ přiznává, jenže narostl jen do 170 centimetrů. „V juniorech se to začalo lámat. Najednou jsem věděl, že to v hokeji nedotáhnu tam, kam bych chtěl. Začít takhle se snowboardem je pozdě, ale bohužel to dřív nepřišlo.“

S o to větší vervou se do nového sportu pustil. „Po vesnici jsem lidem u baráku sbíral sníh, nějak to tam vozil, s kamarádem jsme si seškvařili vlastní rail. A jezdili po hlíně.“

Led tedy definitivně vyměnil za sníh. Kličky s pukem za akrobatické triky. A vysněnou kariéru profíka za život, který jej o to víc učí vážit si prostředí her v Pchjongčchangu.

2. den ZOH

Shrnující zpravodajství

„Tři roky po sobě jsem vždycky jezdil na léto na půl roku do Kanady - vydělat si nějaké peníze, abych mohl jezdit celý podzim,“ vypráví.

S nadsázkou platilo: Horák, práce všeho druhu. „Zakládali jsme zahrady. Dělali trávníky, záhony. Nebo jsme stavěli baráky ze dřeva. Taková všehochuť,“ líčí. „Byla to i cesta za poznáním, navíc mi to pomohlo finančně. Velký dík patří taky mojí rodině, ta mě podporuje nejvíc.“

Loni už to bylo jiné, i díky podpoře Českého olympijského výboru vyrazil na Nový Zéland a jezdil, co to šlo.

Fotogalerie

I díky tomu je tady. A když se v pátek v chladném večeru procházel po ploše olympijského stadionu, při slavnostním zahájení jej pohltily emoce: „Super pocit, že olympiáda fakt začíná. Že jsem tady mezi více než 90 českými sportovci. Za to jsem vděčný.“

Než půjde podruhé na start v disciplíně Big Air, chce si svými slovy „užít olympošku“. Fandit biatlonistům. Skokanům na lyžích. A hlavně hokejistům. „Mám hokej v srdci. Brácha i táta hrajou doteď a já to prožívám. Řvu, fandím a tleskám, když se dá gól. Hučím na rozhodčí,“ popisuje.

Proslulá česká líheň se v něm dalšího pokračovatele nedočkala, litovat ovšem nemusí: „Kladno sice přišlo o hokejistu, ale přibyl jeden snowboarďák.“

A to rovnou olympijský.



Další z rubriky

Kdo jsi, Ester Ledecká? Svět tleská senzaci na vypůjčených lyžích

ZLATO. Česká lyžařka Ester Ledecká senzačně zvítězila v olympijském superobřím...

VIDEO Americká televize NBC před poslední jízdou superobřího slalomu oznámila, že zlatou medaili v...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz