„Sice závodím za pražskou Duklu, ale pocházím z Nymburka a dodnes tam trénuju pod mým tátou a dědou. Vedení kraje mi roli vlajkonoše nabídlo a rád jsem ji přijal,“ říká Fuksa. Sám dokonce na dětské olympiádě před sedmi lety startoval. „Je to příjemný návrat,“ dodává.
Čím se dětská olympiáda liší od jiných důležitých závodů a turnajů?
Především atmosférou, kdy vyfasujete týmové oblečení, nosíte stejné barvy vašeho kraje. Nesoutěžíte sice proti jiným zemím, ale i tak je to olympiáda a výborný začátek pro start případné sportovní kariéry.
Vzpomenete si na svoje začátky? Kanoistiku jste zvolil až ve čtrnácti letech.
Už od první třídy jsem navštěvoval sportovní třídu, která se zaměřovala na lední hokej, a ten mě hodně bavil. Hokejistou jsem byl až do deváté třídy.
Proč ta změna?
Hokeji jsem se věnoval celou základní školu a vůbec jsem nepomýšlel na kanoistiku. Když jsem přecházel z deváté třídy do prváku na střední škole, dostal jsem se do kádru současně extraligové Mladé Boleslavi. Tam jsem se ale moc nesžil s partou lidí. U vody jsem se cítil líp, klima tam bylo více přátelské. Parta a úspěchy mého otce v kanoistice mě přiměly ke změně.
A hned po dvou letech jste se stal mistrem republiky. Jak je možné, že jste byl po tak krátké době velmi úspěšný?
Za úspěchy, které přišly tak brzy, je podle mého názoru hlavně jistá míra talentu, nadšení, vytrvalosti a dřiny.
Mohl byste porovnat fyzickou náročnost mezi hokejem a kanoistikou?
Můžu říci, že jsem hokejové tréninky i letní přípravu zvládal bez problémů. Kanoistika byla proti tomu fyzicky velice náročná. Více se běhá a častěji trénuje v posilovně. Každý sport je náročný, když se mu člověk věnuje naplno.
Jak je podle vás kanoistika u dětí v České republice oblíbená?
V roce 1996 vyhrál hned dvakrát olympiádu Martin Doktor a díky tomu byla tehdy kanoistika na vzestupu. Pak zájem upadal, ale v posledních pěti letech se děti vrací. Funguje to tak, že když máme úspěchy my, přiláká je to.
Je kanoistika finančně náročná pro začátečníky a jejich rodiče?
Ani ne, protože je v České republice několik oddílů, kam mohou rodiče své děti přihlásit a lodě i pádla jim tam poskytnou. Postupem času, kdy chcete něčeho docílit, podpora rodičů je nezbytná, protože je nutné zafinancovat dražší vybavení. Do začátků je to ale opravdu finančně nenáročný sport, ve kterém se platí jen měsíční poplatky, které se pohybují v řádu tisíců korun.
Na co byste případné zájemce o kanoistiku přilákal?
U vody je vždy skvělá parta lidí. Kanoistika je takový rodinný sport a v rodině je každému nejlíp.
