Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Úterý 17. října 2017 Hedvika

Pád a pak další. Až o šest let později došlo na zlato pro sestru

Americký rychlobruslař Dan Jensen po pádu na olympijských hrách v Calgary. | foto: Profimedia.cz

28 2014
Stál na startovní čáře připravený bojovat o olympijské zlato. Pohled upřený do dáli, nohy těžké jako kámen a v hlavě ta opakující se jediná věta: "Taky tě miluju." Starší sestra Jane mu ji řekla do telefonu jen pár hodin předtím. A byla to její poslední slova. Sedm hodin před startem olympijského závodu rychlobruslařů na 500 metrů se americký rychlobruslař Dan Jansen dozvěděl, že sestra zemřela.

"Když jsem šel na led, nic nebylo stejné. Brusle mi sklouzávaly, nebyl jsem schopný je kontrolovat," přiznal.  Nedokázal zkrotit emoce. "Den předtím nebylo nic, co by mě donutilo prohrát. Ale ten den nebylo nic, co by mi pomohlo vyhrát."

S Jane si byl ze všech sourozenců nejbližší. Kdysi také jezdila na bruslích s dlouhými noži, ale brzy se z ledu stáhla a stala se fanynkou mladšího bratra, který byl z devíti sourozenců Jansenových nejtalentovanější. Už jako šestnáctiletý vytvořil první juniorský světový rekord na 500 metrů.

Zkraje roku 1987 se však Dan od sestry dozvěděl nepříjemnou zprávu: Mám leukemii. Ambiciózní rychlobruslař se okamžitě nominoval do čela seznamu potenciálních dárců kostní dřeně. Jenže mononukleóza, kterou překonal, ho z něj vyřadila.

21 zimních her, 21 příběhů

Před letošními hrami v Soči přinese seriál MF DNES dohromady 21 příběhů, jež připomenou všechny předchozí zimní olympiády.
Vyšlo: Chamonix 1924
            Sv. Mořic 1928 
            Lake Placid 1932 
            Ga-Pa 1936 
            Sv. Mořic 1948
            Oslo 1952
            Cortina 1956
            Squaw Valley 1960
            Innsbruck 1964    
            Grenoble 1968
            Sapporo 1972
            Innsburck 1976
            Lake Placid 1980
            Sarajevo 1984
            Calgary 1988
Příště:
Albertville 1992

Náladu jí zlepšoval alespoň svými úspěchy - po olympijském bronzu ze Sarajeva 1984 získal tři zlata na mistrovství světa v Milwaukee jen několik dnů před dalším olympijským svátkem.

V Calgary měl zaútočit na vrchol. Jenže... "Žádná psychická příprava na závod, fyzicky jsem taky nebyl v pohodě. Jen jsem tam prostě stál," vzpomínal později.

Že by nenastoupil, neuvažoval. I rodina ho podpořila. "Chtěl jsem to zkusit. Jane by si to přála." Po startu se vedle Japonce Kuroiwy rozjel na 500metrové trati, v první zatáčce mu však podklouzla noha a upadl. U mantinelu schovával tvář do dlaní.

"Opravný pokus" absolvoval o čtyři dny později na 1 000metrové trati. Ani napodruhé však Dan Jansen nedojel do cíle. Zlatého snu se nevzdal ani po Albertville 1992, kdy skončil na pětistovce čtvrtý.

V 29letech se v roce 1994 přijel s olympiádou rozloučit do Lillehammeru. A šest let po odchodu své sestry konečně projel cílem jako olympijský vítěz! Závod na 1 000 metrů navíc dokončil ve světovém rekordu.

Čestné kolo objel v náručí s osmiměsíční dcerkou. Asi tušíte, po kom dostala křestní jméno...







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze