Hry v Salt Lake City se stanou nejpečlivěji střeženou akcí v historii olympismu, i když už se ozývají varovné hlasy, že přeměna města ve vojenský tábor může zničit atmosféru největšího sportovního svátku.
FBI bude v pohotovosti
Ihned po útoku na New York a Washington ujistili Romney a utažský guvernér Mike Leavitt, že olympiáda v Salt Lake City se konat bude. O několik dnů později vypracovalo vedení Mezinárodního olympijského výboru spolu s orgfanizátory tajný katastrofický scénař, který bere v úvahy i kroky, jež by následovaly po případném násilném narušení slavnostního otevření her. To bude na Eccles-Rice Stadium sledovat asi 70 tisíc lidí.
Romney se ihned obrátil na federální vládu, aby zvýšila příspěvek na zajištění bezpečnosti během ZOH. Podle původního plánu na ni měla dohlížet polovina policistů státu Utah a asi 3000 agentů FBI, v záloze mělo být tisíc lékařů a zdravotních sester. Již krátce po teroristických útocích na USA úřady rozhodly, že v době her bude uzavřen vzdušný prostor nad Salt Lake City. Situaci budou monitorovat vojenské vrtulníky a v záloze budou připraveny stíhací letouny.
Tragédie v Mnichově
První teroristickou akci zažilo olympijské hnutí v Mnichově 1972, když palestinské komando Černé září uneslo jedenáct členů izraelské výpravy, jež chtělo vyměnit za své vězněné spolubojovníky. Dva sportovce teroristé zastřelili na místě, ostatní si vzali jako rukojmí. Pod dohledem německé policie osm Palestinců opustilo olympijskou vesnici a i s rukojmími nastoupilo do připravených vrtulníků.
Policie se pokusila rukojmí osvobodit. Při přestřelce však byli všichni Izraelci zabiti, zemřel i jeden policista a pět teroristů. O den později, 6. září, byly vlajky v olympijské vesnici staženy na půl žerdi, ale v programu her se po intervencích šéfa MOV Avery Brundageho a nátlaku komunistických států pokračovalo. Izraelská výprava Mnichov opustila a následovali ji i někteří sportovci západních států.
Druhý útok proběhl před pěti roky na území USA, v atlantském Centennial Parku. Navzdory tomu, že po zřícení letadla společnosti TWA, ke kterému došlo krátce před olympiádou, byla maximálně zpřísněna bezpečnostní opatření.
Vojáci v ulicích?
Ihned po nedávných útocích na World Trade Center a Pentagon byli Američané ochotni obětovat cokoli pro svoji větší bezpečnost, ale s odstupem několika dnů se názory začaly poněkud měnit. I organizátoři her připustili, že nechtějí, aby se olympijské město podobalo okupovanému území. Představa, že na sportovištích nebo v olympijské vesnici hlídkují vojáci se samopaly, nenašla moc zastánců.
"Ne, ne, ne," říká Gunilla Lindbergová, švédská členka MOV. "Myslím, že by to bylo špatné poselství. Bezpečnost her můžeme zajistit bez toho, aby se po Salt Lake City pohybovaly vojenské oddíly."
Taková situace by vyvolávala příliš vzpomínek na zimní olympiádu v Sarajevu 1984, kde byly jugoslávské jednotky na každém kroku. "Byl to pro nás traumatizující zážitek. O přátelském prostředí se nedalo mluvit, té ostrahy bylo až příliš," nechal se již dříve slyšet hokejový veterán Chris Chelios, který bude kapitánem americké reprezentace na příštích ZOH. Jiní zase připomínají poslední den letní olympiády v Soulu 1988. Tehdy policisté museli násilím bránit demonstrantům, aby nezablokovali trať mužského maratonu.
Pět důvodů, proč se útoky opakovat nebudou
List Salt Lake City Tribune podotýká, že by sice organizátoři mohli požádat prezidenta George W. Bushe a členy vlády, aby zůstali raději doma, ale zároveň dodává, že olympiáda bez celebrit je jako Las Vegas bez světel. A odmítnout přihlášku sportovců z tzv. problematických zemí asi také nebude možné.
Co tedy dělat? Komentátor konkurenčního mormonského deníku Deseret News nabádá ke klidu. A zároveň přikládá pět důvodů, proč se olympiáda v Salt Lake City nestane terčem teroristických útoků ze strany islámských fundamentalistů.
1. Teroristé spoléhají při svých akcích na moment překvapení, šok je jejich největší zbraň. Olympiáda je už dlouho počítána k rizikovým podnikům, proto se organizátoři na nebezpečí případného útoku předem pečlivě připravují.
2. Islámští fundamentalisté, pokud jsou tedy skutečně původci útoku na New York a Washington, bojují proti symbolům USA a západního světa. A k těm olympijské hry, pořádané pod heslem míru a přátelství mezi národy, nepatří. Nejsou produktem Ameriky, nýbrž vycházejí z antických tradic.
3. V historii moderních olympijských her od roku 1896 došlo jen ke dvěma teroristickým akcích, žádná z nich ovšem nesloužila k propagaci nějakého politického či světonázorového postoje. Palestinské komando zajalo v Mnichově izraelské sportovce "pouze" proto, aby je vyměnilo za vězněné krajany. Jejich vražda nebyla plánovaná, vyplynula až z průběhu akce. Bombový útok v Atlantě nebyl dosud dostatečně vysvětlen, ale zřejmě jej má na svědomí radikální americká opozice.
4. Obě zmíněné teroristické akce proběhly při letních olympiádách. Zimní hry - už jen pro chladné počasí a sněhové podmínky - k tomu nejsou vhodným místem. Navíc země Blízkého a Středního východu, odkud pocházejí útočníci na World Trade Center a Pentagon, se zimních olympijských her účastní jen zřídka.
5. Teroristická akce proti olympiádě by byla útokem proti celému světu. Vždyť Mezinárodní olympijský výbor má více členů než OSN. Útočníci se většinou snaží zaútočit proti určité skupině států a u jiných hledají pro své počínání oporu. Pokud by se jejich terčem stalo olympijské hnutí, znepřátelili by si celý svět.
 Výbuch v atlantském Centennial Parku |
 Výbuch při olympiádě v Atlantě 1996 |
 Výbuch při olympijských hrách v Atlantě 1996. |
 Palestinský terorista v olympijské vesnici |
 Po zavraždění jedenácti členů izraelské výpravy visela olympijská vlajka v Mnichově na půl žerdi. |
 Izraelští sportovci opouštějí Mnichov po atentátu palestinského komanda Černé září |
