Šerm kordem zůstal, stejně tak dvoustovka volným způsobem v bazénu, moderní pětibojař musí pořád zvládat i parkur v sedle koně. Novum, které přišlo jen půl roku po skončení her v Pekingu, nese název kombinovaná disciplína - jako u biatlonu se kombinuje běh a střelba.
Takže jde teď o úplně jiný sport, než byl k vidění v Pekingu?
Fakticky jo, změny, které se udály v kombinované disciplíně, nejsou na první pohled viditelné, ale jsou hodně citelné. Konkrétně střelba, která dřív měla svoji hodnotu, určitě pětinovou, teď trošku ztratila na významu. Proto není náhodou, že se teď v popředí umisťují lepší šermíři. Střelba je bohužel podhodnocená, a tak to bude trvat ještě jednu, dvě, možná tři sezony, než se zase disciplíny vyváží tak optimálně, jak tomu bylo v tom klasickém formátu.
Vám to takto sedí víc?
Je mi to proti srsti, ale oficiálně musím říct, že se s tím jako sportovec musím vyrovnat. Závodíme tak čtvrtou sezonu, ale není tajemstvím, že jsem ten klasický formát měl radši. Hlavně kvůli problémům s technologií laserové střelby jsem si to neoblíbil.
Přitom vy jste vždycky patřil k lepším střelcům.
A když teď střelba ztratila na významu, tak mě to může mrzet. Proto se budu na olympiádě snažit zašermovat, abych se ve výsledcích pohyboval zase tak nahoře jako dřív.
Takže teď šermu věnujete nejvíc času z tréninku?
Tak se to říct nedá, ale uvědomuju si, že je to klíčová disciplína pro výsledek, a podle toho k ní přistupuju.
Proti střelbě se dokonce podepisovaly petice, vy jste byl signatář?
Byl. Patřil jsem k těm, co protestovali proti prosazení změn silou, jak to nakonec proběhlo. Tam ale nešlo ani tak o samotnou podobu disciplíny, ale o politiku, o to, jak se k nám zachovali funkcionáři. Změnám se nebráníme, každý sport se vyvíjí a toho my jsme si vědomi. Jen jsme měli faktické námitky k tomu, jaká rizika by mohla nová technologie přinést. To nebylo tenkrát vyslyšeno, což nás urazilo. A ve finále se naše obavy potvrdily a my na to dopláceli.
Není ale nakonec střelba jednodušší, rychlejší, vítr vás neovlivňuje?
On fouká pořád, jen se to neprojeví na dráze diabolky, ale třeba na stabilitě střelce. Jednodušší to je, ale jak se všichni snaží terče sestřelit co nejrychleji, generuje to větší počet chyb.
OLYMPIJSKÉ ROZHOVORY |
Má Británie vychovanější koně?
Má! My jsme na koních, kteří budou k dispozici na olympiádu, závodili už loni při finále Světového poháru a vypadali celkem rozumně, byli v pohodě. Doufám, že se to bude opakovat ve stejném duchu jako před rokem a že to bude regulérní soutěž.
Měl jste jako první český pětibojař Londýn jistý. To vás uklidnilo?
Oddechl jsem si, že jsem splnil dřív než na poslední chvíli, že jsem už nemusel na poslední dva závody. Dovolil jsem si počítat s tím, že kvalifikací projdu, a málem se mi to vymstilo. V posledních letech jsem poměrně hodně závodil, byl jsem z toho unavený. Tak jsem se rozhodl, že tu chybu nebudu opakovat, že budu letošní sezonu šolíchat a připravovat se, že udeřím na olympiádě. Trochu je to riziko v tom, že jsem všechno vsadil na jednu kartu, když se to nepovede, nebudu mít letos výsledek. Já ale věřím, že to vyjde.
Nervozita už s vámi cloumá?
Je to cítit, pořád to kolem sebe slyším. Ale nervozita není výrazně vyšší, než byla třeba před čtyřmi roky nebo před jinými závody, znám ten pocit. Těším se, až olympiáda přijde, ale že bych byl netrpělivý? To asi teprve přijde.
