Konaly se v proslulém švýcarském zimním středisku a olympiáda to byla vskutku přepychová. Sportovci bydleli v drahých hotelích, pořadatelé připravili nová sportoviště – včetně zimního stadionu a skokanského můstku, jehož stavba vyšla na 20 000 švýcarských franků. Způsobil senzaci.
"Je to můstek mamutí! Činí dojem grandiózního oltáře, kde bude obětován jeden z největších divů lidské síly, pružnosti a odvahy – lyžařský skok delší 65 m!" psalo se. A Rudolf Burkert na něm vybojoval první československou medaili ze zimních her: bronz.
21 zimních her, 21 příběhůPřed letošními hrami v Soči přináší seriál MF DNES dohromady 21 příběhů, jež připomenou všechny předchozí zimní olympiády. |
Skeleton, označován tehdy jako "toboganování", přinesl mimořádné napětí. Vždyť ho také popisovali coby "nejriskantnější zimní sport, oblíbený u amerických a anglických snobů, s padesátiprocentní nadějí na zmrzačení nebo zabití".
Na doplnění jen několik faktů: Závodní "sáně" tehdy vážily 50 kilogramů. Délka tratě Cresta Run, jediné tehdejší oficiální skeletonové dráhy světa, činila 1 231 metrů. Olympionici měli před sebou převýšení 167 metrů.
V rámci olympijského klání absolvovali tři jízdy. Nejvyšší dosaženou rychlost (tu skutečnou, ne popisovanou médii) 125 km/h naměřilo zvláštní elektrické počitadlo. Po denním odkladu závodu pořadatelé kvůli nezvykle vysokým teplotám upravili čas startu na osmou hodinu ranní, aby slunce co nejmíň poškodilo ledové koryto. Favority měli být Britové. Jenže...
John Cuthbert Moore si při pádu před začátkem her polámal žebra a pořezal obličej a start mu zakázali. John Carnegi hned v první jízdě ulomil brzdu. Nejcennější medaile si pak rozdělili američtí bratři Heatonovi. Zlato získal Jennison, stříbro navzdory zlomenému zápěstí John.
