Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 23. října 2017 Teodor, Theodor

Olympionici mohou přetavit zlato v miliony

12 2006
Praha - Deset tisíc korun od ČSTV a černobílá televize od ministra strojírenství. To byla v roce 1968 odměna pro Jiřího Rašku, historicky prvního českého vítěze zimní olympiády. "Tehdy mě ani nenapadlo, abych očekával víc." V dnešní éře, kdy sport ovládají komerce a profesionalismus, naopak Raškovi následníci vědí: triumf na hrách v Turíně 2006 by z nich učinil milionáře.

A ne ledajaké. Český olympijský šampion může zbohatnout až o 13 milionů korun, jak vyplývá z odhadu MF DNES a marketingových expertů.

"Nezávidím jim ty peníze," tvrdí Pavel Ploc, medailista z her v letech 1984 a 1988. "Ve třiceti mohou skončit ve sportovním důchodu. Zaslouží si, aby byli zabezpečení aspoň na pár let. Já se toho nedočkal. Jen v Harrachově mi město darovalo pozemek, jako dárek za celou kariéru. Na tom jsem mohl začít stavět svoji budoucnost," říká skokan na lyžích, dnes majitel penzionu.

Konta českých medailistů rozmnoží jak prémie od Českého olympijského výboru, tak bonusy od výrobců sportovního materiálu a sponzorů.

Navíc budou žádaným reklamním artiklem pro velké, nadnárodní firmy. Ty s nimi uzavřou smlouvy, které jim zajistí příjem po celý další olympijský cyklus.

Za medaile tři metry látky i půl škodovky
Jiří RaškaPraha (tm, luk) - Jako chudí příbuzní dnešních šampionů si musí připadat dřívější čeští olympijští medailisté. "Za každý vyhraný zápas jsme měli na olympiádě 200 korun, víc nic," vzpomíná Augustin Bubník ze stříbrného týmu hokejistů ve Svatém Mořici 1948. Zbohatl tehdy o 1500 korun – a o věcné dary.

"Když jsme se vrátili, dostali jsme blahopřejné telegramy od údernických čet, známky od ministra pošt, rádio a tři metry zelené estébácké látky," vypočítává. "Navrch nám dali poukaz, že si smíme přednostně koupit motocykl Jawa 250 – ale jen když ho zaplatíme."

Zlatého skokana Rašku odměnil v roce 1968 i výrobce jeho lyží, firma Poppa z NDR. "Při jarních závodech v Oberwiesenthalu mi dali jeden pár lyží zdarma," vzpomíná.
Jeho nástupce Pavel Ploc obdržel 30 tisíc korun od ČSTV za bronz v Sarajevu 1984. "Stačilo to na půl škodovky. Za stříbro v Calgary mi už přidělili 100 tisíc, to bylo na celého favorita," povídá.

Prémii od firmy Kneissl, jejíž lyže reprezentoval, Ploc neviděl, tu pohltila socialistická tělovýchova. "ČSTV nám takřka pod trestem smrti zakázal, abychom mu nějaké peníze dali," vypráví Kurt Matz, tehdy zástupce firmy Kneissl. Ploce obdařil alespoň tenisovou raketou od téže firmy. Zato jeho rival, Fin Nykänen, inkasoval u Kneisslu za prvenství v Calgary 100 tisíc šilinků (zhruba 250 tisíc korun).

Příkladem může být Aleš Valenta, jenž se po triumfu na minulých hrách v Salt Lake City upsal třem gigantům: T-Mobile, Wrigley's a Toyotě.

"Valenta byl unikát, který u nás změnil pohled na sportovní marketing," tvrdí znalec této branže, který si nepřál být jmenován. "Ale měl i štěstí. Byl v kurzu, protože tehdy získal jediné české zlato, navíc překvapivě a s revolučním skokem. Těžil i z image pohodáře. Těžko se mu bude letos někdo vyrovnávat."

Největší šance napodobit marketingový průlom Aleše Valenty se letos otevírá před Jakubem Jandou. Už nyní  hýčkají mlčenlivého skokana firmy ÖMV a VISA.

"Skoky jsou ve světě mnohem populárnější než akrobacie," zdůrazňuje Renata Balašová, která byla dříve manažerkou Valenty a nyní se stará o Jandu. "Jakub sice není pohodář jako Aleš, ovšem nesmírně důležitá je jeho mezinárodní popularita. Po vítězství na Turné si ho žádají v Německu i Rakousku. Pokud vyhraje olympiádu, nepodepíšeme smlouvu na milion korun s českým výrobcem oblečení. Budeme čekat na nadnárodní společnosti. A ty přijdou."

Olympijští šampioni zbohatnou také díky bonusům od výrobců sportovního materiálu. Nejvýhodnější smlouvy mají sjezdaři, kteří jezdí na lyžích mamutích firem jako Rossignol nebo Fischer. Na ty čeká prémie až tři miliony korun. Běžci by si polepšili o zhruba třetinovou částku.

Pevně dané jsou odměny od Českého olympijského výboru. Sportovce oceňuje počínaje rokem 1992, kdy medailistům předal automobily Škoda Forman. Od her v Atlantě 1996 už inkasují finanční prémie. Ty zůstávají navzdory inflaci konstantní: milion pro šampiona, půl milionu pro stříbrného medailistu, 300 tisíc za bronz. Jestliže zvítězí hokejový tým, pak si mezi sebou rozdělí 10 milionů korun.

Po olympiádě v Atlantě obdržel dvakrát zlatý Martin Doktor dokonce dva miliony, jenže až po dlouhých diskusích, zda si dvojnásobnou prémii skutečně zaslouží. Nakonec ji dostal v bankovkách! Naditou obálku zastrčil kanoista při slavnostním banketu do kapsy u saka a odjel domů do Sezemic.

"Od roku 1998 předáváme medailistům na banketu jen symbolické šeky a peníze jim pak přicházejí rovnou na konto," říká Jiří Kynos, ekonom ČOV. Celkem vyplatil Český olympijský výbor letním i zimním medailistům za osm let 30,9 milionu korun. Nejvíc v zimě 1998 po hrách v Naganu: 11,2 milionu.

"V odhadech, kolik si máme odložit na prémie, jsme se většinou trefili," chlubí se Kynos. "Před letní olympiádou v Aténách jsme na odměny vyčlenili v rozpočtu 6 milionů a vypláceli jsme 5,2. Letos máme rezervu i na hokejové zlato."

I kdyby měl Kynos vyplácet ještě víc, zůstává klidný. "Řešení se vždycky najde. V případě úspěchu nám sponzoři i všichni ostatní rádi přidají."

tabulka

Bronzová medaile pro zimní olympijské hry v Turíně 2006.

Medaile pro zimní olympijské hry v Turíně 2006.

Medaile pro zimní olympijské hry v Turíně 2006.

Kolekce medailí pro zimní olympijské hry v Turíně 2006.

Stříbrná medaile pro zimní olympijské hry v Turíně 2006.

Olympijské zlato z Turína 2006.

Nejcennější medaile ze zimních olympijských her v Turíně 2006 - zlatá.

Autor:






Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze