„To byla opravdu anomálie, ani místní podobné mrazy nepamatují. Museli jsme malinko improvizovat a měnit program,“ hlásil ve středu do telefonu šéftrenér týmu Ondřej Rybář.
Jak moc jste museli kvůli mrazu zasáhnout?
Dva dny jsme vyloženě hledali čas, kdy slunce trochu ohřeje vzduch. Trénovali jsme třeba v -18, v -16 stupních. Všichni to naštěstí zvládli dobře. Ten mráz kolikrát organismus vyčerpá o hodně víc, ale co člověka nezabije, to ho posílí.
Vzhledem k tomu, že v Koreji má být podobná zima, i tohle se může hodit, ne?
No…(zasměje se) Nevím, jestli si úplně takovou zimu přejeme. Snad se předpověď ještě trochu změní.
Teď už je v Almaty tepleji?
Teď už je to dobrý, svítí sluníčko, je jasno, tři stupně nad nulou, skoro nefouká vítr, navíc máme 15 kilometrů výborně připravených tratí, prostě ideální podmínky.
Máte absolutní klid na trénink, nebo se o střelnici s někým dělíte?
Ještě ve středu tady trénovali Kazaši, ale ti teď odletěli do Koreje. Zahlédli jsme i Ukrajinky, se kterými jsme se ale víceméně míjeli. Ony trénovaly jindy a bydlí taky jinde, takže máme úplný klid.
Almaty jste pro předolympijskou přípravu zvolili z důvodu snadnější aklimatizace. Posun o osm hodin jste díky tomu rozpůlili. Měl někdo problémy i s pětihodinovým posunem?
Ne, nikdo neměl zásadní potíže. Posun o pět hodin je totiž pořád docela snesitelný a ty zbývající tři, které nás čekají po příletu do Koreje, jsme zvládli už před čtyřmi lety v Soči. Spíš než časovému posunu se budeme muset přizpůsobit závodům, které se kvůli divákům v Evropě budou odehrávat spíš večer.
Do startu olympiády zbývá osm dní. Co se za tu dobu dá ještě vylepšit?
Myslím si, že běh jde za těch pár dní trochu vyšperkovat a samozřejmě i střelbu. Máme perfektní podmínky na to, abychom na ní ještě zapracovali. Pak samozřejmě uvidíme, jak bude v Koreji, protože loni během Světového poháru tam dost foukalo. Snad to budou co nejférovější závody a ne loterie.
Trenér Ondřej Rybář sleduje střelecké výkony českých biatlonistů.
V Almaty je s Michalem Šlesingrem manželka s dcerou. Ondřej Moravec také zvažoval, jestli vzít rodinu. Bylo to čistě jejich rozhodnutí?
Určitě. Všichni víme, že čas, který během sezony sportovci tráví mimo domov, je dlouhý. Odjíždět na měsíc pryč není nikdy jednoduché, navíc když máte doma malé ratolesti, které taky potřebují tátu. Proto všichni tu možnost měli a Michal ji využil.
Olympiáda v Soči byla s šesti medailemi pro český biatlon pohádkou. S čím budete spokojený v Koreji?
S nejlepší desítkou, protože když dokážete dojíždět do desítky, už je to jen malý krůček k medaili. A cílem každého závodníka je plnit si na olympiádě sny.
