Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 23. října 2017 Teodor, Theodor

Kouč o bronzovém Soukupovi: Je to příroďák, na co sáhne, to mu jde

Český biatlonista Jaroslav Soukup při úspěšném závodu na 10 kilometrů. (8. února 2014) | foto:  Michal Sváček, MAFRA

9 2014
Tři bronzové medaile ve třech letech, ale také vážné zranění a hrozba předčasného konce kariéry. Cesta biatlonisty Jaroslava Soukupa k olympijské medaili ze Soči vedla pořádně složitým terénem. "V kariéře mu moc pomohl loňský bronz z mix štafety v Novém Městě. Ten ho dost nakopl," říká Soukupův trenér Ondřej Rybář.

V životním závodě si Soukup v sobotu dojel v Krasné Poljaně pro bronz z olympijského sprintu na 10 kilometrů. Po bezchybné střelbě a dobrém běhu odskočil čtvrtému Šipulinovi z Ruska o sedm desetin sekundy.

Čekání na výsledky nejbližších soupeřů bylo náročné pro Soukupa, i jeho trenéra Rybáře, který při Šipulinově finiši sotva dýchal.

Když Šipulin "letí jak hovado"

BEDLIVÝ DOZOR. Trenér českých biatlonistů Ondřej Rybář pozoruje výkon svých

Jak se rodila první česká medaile na hrách v Soči? Byli jsme přímo na střelnici, když kouč Ondřej Rybář úpěl a jásal s Jaroslavem Soukupem. Celý článek

Vypadalo to, že koncovka závodu s vámi málem praštila o zem. Bylo to tak?
Asi jsem na tuhle práci už starý… Je to olympiáda, nervozity byla spousta. Dlouho jsme nezávodili, nevěděli jsme, jak jsme na tom s konkurencí.

A vy už jste nechtěl další čtvrté místo, že? Loni na šampionátu v Novém Městě jste si je užil.
Ondra Moravec tam byl dvakrát čtvrtý, to mi bylo až do breku. Tady během závodu to sice s Jardou vypadalo nadějně, jenže ze třetího místa se dá vždycky spadnout na čtvrté, a to už by pro nás byla velká smůla.

Svým způsobem má mužský tým na těchto hrách splněno, nemyslíte?
Má. Nikde jsme o tom nemluvili, ale jeli jsme sem s jasným cílem: získat pro biatlon první medaili v historii. Že se to povedlo hned v prvním závodě, je něco krásného.

Fotogalerie

Bude to i psychická injekce do dalších závodů?
Přirovnal bych to k mistrovství světa v Novém Městě, kde se podobně povedla hned úvodní smíšená štafeta. Je to pro nás satisfakce i motivace. Jedeme čtyřletý model, směřujeme ho k olympiádě, a když se nám na ní zadaří, je to krása. Všichni kolem nás mluvili o medaili, já jsem to nahlas opravdu nikdy neřekl, ale všichni sníme své sny, ne? Teď už mohu říct: Jedním tím snem bylo mít medaili ze Soči.

Kdy jste opravdu uvěřil?
Až když dojeli všichni do cíle. Hlavně Le Guellec byl nebezpečný. Jarda na něj měl jen pár vteřin, bylo to tak těsné. Nemohl jsem vědět, jestli před cílem Jarda třeba nezavrávoral a ti kluci, co ho stahovali, by tak měli šanci.

Povedlo se. Jak jste to z něho dostal? Předchozí výsledky před olympiádou neměl tak oslnivé.
Bude to znít jako klišé, ale pro nás byla letos hlavní olympiáda. Tomu jsme uzpůsobili sezonu. V Jardovi to je. Je to talent, který na co sáhne, to mu jde. Je to příroďák. Někdy je na sebe trochu měkký a potřebuje někoho, kdo ho usměrní. Je to tvrdá práce ve sportu, který bolí. Občas i on váhá, zda u toho sportu zůstat. Ale pak tomu dá v tréninku hrozně moc. Tohle je ta nejlepší odměna, která pak může přijít.

Rok a půl po vážném zranění

Byl to jeden z posledních tréninků na soustředění ve Slovinsku v srpnu roku 2012, když se Jaroslav Soukup vážně zranil na horském kole. Po letu přes řídítka byl krátce v bezvědomí a v těžko dostupném terénu trpěl půl hodiny, než pro něj přijela sanitka.

Diagnóza byla zdrcující - zlomenina okcipitálního kondylu (místo úponu vazů) ve skloubení hlava-krk, otevřená zlomenina loketní kosti, zlomenina vřetenní kosti, zlomenina v těle pravé lopatky. Naštěstí se nepotvrdilo podezření na poranění míchy, na které po pádu ukazovala dočasná nehybnost levé nohy.

Sezona s vrcholem na MS v Novém Městě na Moravě se zdála být ztracená a šuškalo se, že není vyloučen ani konec kariéry.

Soukup se však uzdravoval až zázračně a dostal se i do týmu pro novoměstský šampionát. Jako člen smíšené štafety vybojoval před domácím publikem překvapivý bronz. (čtk)

Je třetím rokem po sobě medailistou z vrcholné akce, měl už bronz na předchozích dvou světových šampionátech. Dokáže se tedy na takové akce skvěle koncentrovat a připravit?
Dovede v důležitém závodě prodat, co umí. Já jsem s Jardou jako kouč začínal, byl to můj první svěřenec, když jsem přišel k seniorům. Je hezké, že jsem u toho, když se dostal až k téhle medaili. Zvlášť po tak těžkém zranění, jaké předloni měl.

Pomohlo mu, že byl před olympiádou ve stínu Gabriely Soukalové a Ondřeje Moravce?
Zrovna u Jardy bych to neřekl.

Je flegmatik?
Říká se to o něm, ale já si dovolím tvrdit, že není. On je ve spoustě věcí detailista a jakožto sportovec moc dobře ví, že k tomu nejde přistupovat flegmaticky. Před závodem je v napětí, ale dokáže ho dobře maskovat.

Jak těžké bylo přivést ho zpět po předloňském vážném zranění, kdy měl po pádu na kole otevřenou zlomeninu loketní kosti i další zranění?
To bylo nejtěžší období. Vynechal část minulé sezony, pak se dokázal vrátit a nejlepší odměnou byla pro něj mix štafeta a bronz z Nového Města. Ten ho dost nakopl. Viděl, že i po těžkém zranění to bude přece jen dobré.

Byly tehdy i chvíle, kdy chtěl skončit?
Tak bych to neřekl. Vyloženě takové chvíle nebyly, ale měl období, kdy zdravotnímu stavu chtěl dát prioritu a bál se o sebe. Uvažoval o delší pauze, ale na něčem jsme se nakonec domluvili. Jarda by snad teď řekl, že to nebyl špatný krok. Od toho je ten trenér občas ras.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze