Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Úterý 24. října 2017 Nina

Osmistovka měla třicetiletou přestávku

17 2004
Praha - Rekordní počet 4200 sportovkyň očekávají letos v olympijských Aténách. Před 108 lety, také v řecké metropoli, nebyla žádná. Žena je na sportovním kolbišti tvorem nežádoucím, prohlásil francouzský baron Pierre de Coubertin. Ještě roku 1912 označil hry za "periodickou oslavu mužského sportu, při které je ženský potlesk odměnou".

Olympijská šampionka Dana Zátopková se jen usmívá: "Ani se mu nedivím, že v éře šněrovaček, korzetů a dlouhých sukní nebyl ženským sportem nadšen."

Coubertin podle sportovní historičky Mary Leighové věřil, že "žena může být hrda na počet a vlastnosti svých dětí. Ve sportu je pak její největší zásluhou, když dodává svým synům odvahu soutěžit, než aby se sama o to pokoušela".

Legenda praví, že v maratonském běhu v Aténách 1896 přesto jedna utajená dívka startovala. Jiná verze tvrdí: běžela po téže trati jako muži den po skončení olympiády.

V Paříži 1900 debutovalo na hrách prvních dvanáct žen, po šesti v tenise a golfu. Údajně proti Coubertinově vůli. Atletky si na premiéru počkaly až do Amsterdamu 1928. Skončila nešťastně.

Nizozemská královna Vilemína I. tehdy odvolala účast na slavnostním zahájení. Podlehla nátlaku církve, která označila hry za "pohanský svátek".

Katastrofální dopad na ženský sport však měl závod na 800 metrů. "Atletky ještě nebyly trénované a padaly do mdlob," připomíná známou verzi Dana Zátopková.

Prominentní novinář John Tunis psal: "Na škvárové dráze jsme sledovali jedenáct ubožaček, z nichž pět odpadlo už před cílem a pět dalších zkolabovalo za ním." Jenže bylo to skutečně tak? Do boje za obhajobu amsterdamských žen vytáhla na sklonku 20. století Anita DeFrantzová, americká veslařka a později členka Mezinárodního olympijského výboru.

Naneštěstí pro pana Tunise existují z roku 1928 fotografie i filmový záznam. A co ukazují? Na osmistovce startovalo jen devět žen. Všechny dokončily. Některé sice ležely v cíli na zemi, ale žádná z nich nezkolabovala vyčerpáním,“ doložila.

V archivu vyhledala ještě jiný článek. Byl z olympiády v St. Louis 1904, tentokrát o mužském běhu na 800 metrů. Jeho autor psal: "Dva atleti se zhroutili na zem. Dalšího odnesli bezvládného na ubytovnu. Jiného přiváděli povzbuzujícími prostředky zpět k životu."

Emancipovaná DeFrantzová tedy učinila závěr: muži na hrách kolabovat směli, ženy ne. Funkcionáři MOV po hrách v Amsterdamu usoudili, že slabé ženy osmistovku nezvládnou, a vyškrtli ji z programu. Do her v Římě 1960 zůstala nejdelším ženským během dvoustovka.

Letos může mít DeFrantzová radost. Ženy obsadí na olympiádě všechny sporty s výjimkou jediného: boxu. Na jak dlouho?

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze