„Mít jasnou pětici dávno předem a moci se s ní v klidu připravovat, byl bych šťastný. Ale my jsme byli v jiné situaci než třeba tým mužů, tuhle nepříjemnou nominační anabázi jsme prostě podstoupit museli,“ ohlíží se zpátky trenér Vlastimil Jakeš.
Relativně široká, avšak až na výjimky výkonnostně nijak oslnivá domácí špička Jakešovi značně zkomplikovala sezónu. Zatímco jeho kolega Milan Janoušek měl o olympijské pětici mužů jasno v podstatě už na počátku loňské sezóny, tedy čtrnáct měsíců před olympiádou, Jakeš se rozuzlení dočkal až dvanáct dní před odletem na americký kontinent. Na kvinteto současných olympioniček by si přitom před sezonou vsadil málokdo. Více se čekalo od Pešinové, Doskočilové, Dufkové či Faltusové. „Že v nominaci chybí Jitka Pešinová je pro mě zklamání. Měla by na ni mít. Snažil jsem se ji v létě několikrát přesvědčit, že trénink prostě musí občas i bolet, ale neustále někoho přemlouvat a nutit nemůžu. I věčný pohodář by měl mít své meze,“ soudí Jakeš.
Naopak v takřka zázračný návrat dlouhodobě nemocné a následně zraněné Evy Hákové nevěřil snad vůbec nikdo… „Eva dokázala, že je bojovnice. Úsilí, s jakým se poprala o nominaci je obdivuhodné. Vlastně ji získala v době, kdy by už mnozí ten boj dávno vzdali,“ přiznává trenér. „Teď nezbývá než doufat, že její forma půjde ještě nahoru a že bude oporou pro štafetu.“
Úspěch Hákové připravující se samostatně pod vedením svého manžela, byl však vykoupen vyřazením Radky Doskočilové, která trénuje výhradně s Jakešem. „Člověk by samozřejmě chtěl mít na vrcholné akci svoji tréninkovou skupinu… Ale kdybych nebyl v Oberhofu přesvědčený, že větším přínosem zejména pro štafetu bude Háková, tak jsem se mohl rozhodnout i jinak,“ komentuje jeden z nejtěžších okamžiků sezóny. „Radka měla řadu možností si start na olympiádě zajistit už mnohem dříve, pokazila si to sama. Nemám důvod mít vůči ní špatné svědomí.“ Byl potvrzením správnosti olympijské volby i výbuch
Doskočilové ve čtvrtečním závodě štafet, kde musela absolvovat tři trestná kola? „Tak bych to neviděl, rozhodně se neraduji, že zajela špatně. Prošla si velkým nervovým vypětím a velkým zklamáním. Kdo ví, co by to udělalo s kýmkoliv jiným,“ soudí Jakeš.
Do olympijských bojů veze dvě mladičké závodnice, devatenáctiletou juniorku Rezlerovou a jen o rok starší Vejnarovou, minimálně jednu z nich bude muset nasadit do závodu štafet. Ani jedna z nich letos ještě nestartovala v žádném ze závodů Světového poháru, zkušenosti z velkých akcí mají minimální, není to příliš riskantní?
„Nejsem tím nadšený, ale tragédii v tom nevidím. Rezlerová na olympiádu přiletí rovnou z mistrovství světa juniorů, kde bude jednou z favoritek. Pokud uspěje, bude v pohodě i na olympiádě,“ věří trenér. „Běžecky je na tom navíc tak dobře, že v jejím případě lze nést i to riziko, že se netrefí a půjde na trestné kolo.“ Vejnarová startovala už loni na mistrovství světa, absolvovala čtvrteční nepovedený závod štafet a v sobotu ji čeká sprint na 7,5 kilometru. Jakeš v tuto chvíli vidí jako náhradnici pro štafetu právě ji. „Nejspíš si to s Evou Hákovou rozdají v úvodním vytrvalostním závodě, o všem se rozhodne až na místě.“
Zopakovat šesté místo v závodě štafet z předchozí olympiády v Naganu a přidat slušný individuální výsledek Kateřiny Losmanové, která sezónu rozjela vynikající čtvrtou a pátou příčkou ve stíhacím závodě a ve sprintu, to je sen, se kterým bude Vlastimil Jakeš ve středu usedat do letadla směřujícího na americký kontinent.