„Bylo to krušné, ale stálo to za to,“ měla jasno 23letá lyžařka, která studuje integrovanou fyziologii na univerzitě v Coloradu.
Na olympiádu vlastně cestovala úplně opačným směrem než zbytek reprezentace.
Zatímco většina české výpravy vyrážela na východ, ona mířila na západ. To aby z amerického Boulderu, kde momentálně studuje a trénuje, nemusela oblétávat celou zeměkouli.
Hned po příletu běžkyni na lyžích Petru Hynčicovou udeřil do obličeje mráz.
„Ze začátku to bylo krušné, ale už jsem si zvykla. Mám teď šanci vyzkoušet i asijskou kuchyni, celá jejich kultura je jinačí a je fajn to vidět,“ povídala ještě před svým premiérovým startem na olympiádě.
Petra Hynčicová ve skiatlonovém závodu na 15 kilometrů v pchongčchangském Alpensia Cross-Country Skiing Centre.
V sobotním skiatlonu doběhla do cíle jako poslední ze čtyř Češek v závodě, přesto se jí v očích nezračilo zklamání.
„Bylo to krušné, ale stálo to za to. Bohužel jsem dostávala křeče, protože se mi stalo fiasko, že jsem se tři kola neobčerstvila, což bylo znát. Lyže mi svištěly, to mě zachraňovalo celou dobu,“ vyprávěla pak usměvavá 23letá lyžařka.
Viditelně si užívala, že na olympiádě vůbec může startovat.
O nominaci nevěděla
V původní nominaci na korejské hry totiž scházela.
Až čtrnáct dní před startem se do té dodatečné spolu s Alešem Razýmem dostala. Přitom o tom, že její jméno trenéři na olympiádu dopsali, vůbec nevěděla.
„Já jsem totiž spala,“ usmála se. „Kvůli posunu času, který v Americe je, jsem už byla v posteli. Na noc mám navíc vypnuté telefony, takže když jsem se ráno probudila a viděla zmeškané hovory a gratulace, nevěděla jsem, co se děje.“
Hned tak zavolala Janu Francovi – českému trenérovi, který jí informaci potvrdil.
V americkém Boulderu žije Hynčicová už čtyři roky.
Po střední škole se totiž rozhodovala, kam dál bude svůj život směřovat. Existovala i varianta, že s lyžováním skončí úplně. Chtěla studovat medicínu nebo fyzioterapii v Praze a s tím se skloubit trénink vrcholového sportovce nedalo.
Pak ale přišla nabídka stipendia ze Spojených států, a tak neváhala.
Skiatlon ženZpravodajství ze závodu. |
„Mohla jsem spojit lyžování a školu dohromady, proto to byla jasná volba,“ říká. V integrované fyziologii nyní dokončuje magisterské studium, to bakalářské už má za sebou.
„A všechno je tam úplně jiné, v Americe mají jiný systém, který mi vyhovuje. Nemáte až na konci závěrečnou písemku, ale průběžně musíte ukazovat, že se učíte. Učitelé se vás navíc snaží podporovat, protože děláte jméno té dané škole,“ vypráví.
A ona ho dělá výborné. Loni byla vyhlášena nejlepší univerzitní lyžařkou, letos bude dokonce uvedena do univerzitní Síně slávy.
Trénink v 2 800 metrech
Ve Spojených státech se za poslední čtyři roky osamostatnila, poznala novou kulturu a třeba bydlela s Martinem Kejvalem, synem předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala. Jak náročné ale bylo zvládat učení na zkoušky s tréninkem vrcholové sportovkyně?
2. den ZOHShrnující zpravodajství |
Na každou činnost má vyměřený čas, tomu odpovídá i její školní rozvrh, ve kterém mají sportovci přednost před ostatními studenty.
„Vybíráme si předměty o dva týdny dříve, abychom se mohli dostat tam, kam potřebujeme,“ popisuje. „A jinak máme ideální podmínky na trénink. Jsme blízko hor, bydlíme v 1 600 metrech, lyžujeme v 2 800 metrech, takže docela vysoko.“
V Boulderu se Hynčicová připravuje pod dohledem Bruce Cranmera a jeho estonské asistentky Jany Weinbergerové, která jí píše plány.
Ve Světovém poháru toho zatím příliš neodjela, na volné desítce dojela v prosinci v Toblachu na 68. místě a ani na olympiádě se od ní útok na nejvyšší příčky nečeká.
„Ale už jen účast na olympiádě je pro mě velkou motivací. Pořád zvažuju, že s lyžováním nakonec skončím, ale teď jsem načatá pokračovat,“ říká.
Udrží ji právě olympiáda ve stopě?
