Tehdy poprvé a zároveň také naposledy. Jeho jediná olympijská zkušenost je spojena s čínským Pekingem. „Splnil jsem si tím svůj sen. Každý sportovec se chce dostat na olympiádu. A mně se to povedlo,“ říká jednatřicetiletý rodák z Třebíče.
Žádná jiná atmosféra se s tou olympijskou podle něj nedá absolutně srovnat. „Slavnostní zahájení, život v olympijské vesnici, kde se potkáváte s celou řadou známých a slavných sportovců, to je prostě úžasné,“ svěřuje se Fučík.
Vybrat ten nejintenzivnější zážitek si však ani po letech netroufá. „To je opravdu hrozně těžké, takových byla strašná spousta,“ vysvětluje. „Navíc se musím přiznat, že nejsem zrovna typ člověka, který by na olympiádu vzpomínal každý den. Já vím, že jsem tam byl, a jsem za to rád,“ dodává dlouholetý reprezentant, který prý nikdy neměl žádný vyhraněný sportovní vzor.
ProfilTomáš Fučík Narodil se 23. května v Třebíči. Svoji plaveckou kariéru ale spojil především s Jihlavou, kde dlouhé roky závodil za místní JPK Axis. Od 14 let byl členem juniorské reprezentace a od 18 let pak pravidelně reprezentoval Českou republiku také na všech významných seniorských soutěžích. Olympijskou atmosféru zažil Fučík v roce 2008 na letních hrách v Pekingu, kde v závodě na 200 metrů polohově obsadil konečné 31. místo. Svoji profesionální plaveckou kariéru ukončil po evropském šampionátu v dánském Herningu v roce 2013. |
„Největší sportovní ikonou pro mě je asi Michael Phelps. Což je shodou okolností taky plavec, ale já uznávám úplně všechny sportovce. Každý se snaží ten svůj sport dělat, jak nejlépe umí. Někdo vyhrává, jiný je rád, když se zúčastní. A ti, kteří se dostanou až na olympiádu, si uznání rozhodně zaslouží,“ má jasno.
Postup do semifinále nevyšel Na hrách v Pekingu obsadil tehdy třiadvacetiletý Fučík konečné
31. místo. Na postup z rozplavby mu nestačilo ani vylepšení do té doby nejlepšího českého výkonu na 200 metrů polohově.
O osm let později stráví olympiádu už pouze jako divák. Doma u televizní obrazovky. „Hrozně se na to těším,“ hlásí bývalý dlouholetý plavec JPK Axis Jihlava. „Pokud vím, tak plavecká finále začínají většinou až kolem třetí hodiny ráno našeho času, takže jsem smířený s tím, že se příštích pár dnů moc nevyspím,“ směje se.
A jaké jsou podle něj šance českých plavců? „Budu realista. Chtěl bych, aby se překonalo co nejvíc českých rekordů, aby si každý vytvořil svůj osobní rekord. Pak to bude úspěch“ tvrdí Fučík.
Fandit prý ale na hrách nebude jenom plavcům. „Ovšem co se týká přenosů, tak si budu stoprocentně vybírat. Kromě plavání si určitě nenechám ujít ani atletiku,“ plánuje. „Že bych ale seděl u televize a koukal na všechno, to není nic pro mě. Potřebuju si volný čas užít i jinak,“ dodává.
Plavání už ne, raději si zajde do fitka Aktivní plavání už však do života jednatřicetiletého Fučíka zrovna nepatří. „Zaplavu si tak maximálně o dovolené. Jinak spíš zajdu do fitka nebo jdu běhat,“ prozrazuje.
S profesionálním plaváním skončil Fučík na konci roku 2013 po evropském šampionátu v Dánsku. Pak sice ještě plánoval otevření plavecké školy, ale nakonec ho zlákal jiný obor. „Teď se pohybuju ve finančním sektoru, s plaváním je konec,“ tvrdí několikanásobný mistr České republiky.
