Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Neděle 22. října 2017 Sabina

Návrat do minulosti plavce nezbrzdil, rekordy lámou i bez pomoci NASA

NEČEKANÁ HVĚZDA. Šestnáctiletá Číňanka Jie Š'-wen vyhrála na olympiádě v Londýně po dlouhé polohovce i krátkou na dvěstě metrů. | foto: Reuters

3 2012
Londýn (Od zpravodaje iDNES.cz) - A máte po rekordech, říkal si kdekdo, když plavcům zakázali jejich celotělové kosmické plavky. Od předloňského ledna se může závodit jen v těch textilních a rozměrově přesně specifikovaných, které tolik nekloužou a nenadnáší. Přesto se v plaveckém centru londýnské olympiády tabulky přepisují. A ne zřídka.

Nápis world record naskočil na světelnou tabuli dosud šestkrát, naposledy ve čtvrtečním programu díky prsařské královně her Rebecce Soniové. K tomu se patnáctkrát měnil rekord olympijský. "Jsem první," zubila se Američanka Dana Vollmerová, zlatá a rekordní na motýlkářské stovce. "A vím, že pořád můžu plavat ještě rychleji."

Přitom už dva a půl roku nesmí nikdo plavat v revolučních plavkách, na jejichž vývoji se podílela i NASA a na jejichž vrub padlo přes 200 nových světových maxim. Třeba na mistrovství světa 2009 v Římě se rekordní hodnoty měnily třiačtyřicetkrát.

Zato na loňském mistrovství světa v Šanghaji padly jen dva rekordy. Olympijské soutěže se staromódními plavkami z běžných tkanin už však šanghajský šampionát mnohonásobně překonaly.

Rekordní Londýn

  • Jie Š'-wen (Čína) 400 m polohově
  • 2× Rebecca Soniová (USA) 200 m prsa
  • Dana Vollmerová (USA) 100 m motýlek
  • Daniel Gyurta (Maďarsko) 200 m prsa
  • Cameron van der Burgh (JAR) 100 m prsa
  • navrch padlo patnáct olympijských rekordů

"I když už se nesmí používat celotělové plavky, vyvíjí se jinak, jinými technologiemi," říkala znakařka Simona Baumrtová, která v Londýně překonala dva české rekordy a i po návratu do plavecké minulosti dokáže svoje časy zlepšovat. "Ale ani ty nové plavky nejsou úplně textilní, je v nich nějaké procento polyuretanu."

Za superrychlé časy může zčásti i olympijský bazén. Kromě standardních osmi závodních drah má ještě dvě na každé straně, aby se eliminovalo odrážení vln od stěn. K tomu má třímetrovou hloubku, čímž se zase snižuje víření vody pod závodníky.

"Říká se, že čím je bazén hlubší, tím je rychlejší," vysvětlila Baumrtová. "Ale mně přijde, že je to bazén spíš na potápění, hloubka mě překvapila."

John D. Barrow, profesor matematiky na Cambridge University, věnuje ve své knize 100 věcí, které jste nevěděli o sportu, jednu kapitolu i plavání. Kromě technologického vývoje, který plavecká federace FINA přibrzdila, hraje podle něj ve zrychlování svoji roli efektivnější trénink.

Jak profesor poznamenává, v roce 1964 byl mužský světový rekord na kraulové stovce 52,9 sekundy, dnes stejnou trať zvládne nejrychlejší žena světa za 51,01 sekundy. "Mark Spitz by svým vítězným časem z her v Mnichově, který byl současně světovým rekordem, neprolezl ani americkou kvalifikací," připomněl Barrow.

Obřím pokrokem prošla hlavně efektivita záběru, který snížil hydrodynamický odpor, k tomu plavci preferují dlouhé vyplavání po obrátkách, dolaďují sebemenší detaily. "Ty ale v součtu přinášejí velké výsledky," souhlasil Michael Phelps, nejúspěšnější olympionik všech dob. Záběr se dnes buduje stejně sofistikovaně jako trupy závodních jachet.

"Na styl se vždy kladl důraz, ale jak se zrušily plavky, tak ještě větší důraz," dodala Baumrtová. "Děláme hodně technického cvičení, citu pro vodu. Záleží na trenérech, ale někdo to rve trénink co trénink. Je potřeba postavit těžiště co nejvýše, aby člověk po vodě klouzal."

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze