A po středečním čtvrtfinále proti USA už je tato podmínka splněna.
Cestu za velkými hokejovými triumfy - tentokrát bez výjimky - lemuje i brankář, který připomíná zeď. Ať už se jmenoval Hašek či Vokoun.
Nejen po včerejšku je jasné, že jistého gólmana Češi na olympijském turnaji mají, a co na tom, že je to Francouz.
Cestu za velkými hokejovými triumfy - zvlášť v minulosti - lemují i nezapomenutelné výhry nad Ruskem. A po středě je jisté, že pokud chce reprezentace přetavit korejskou misi ve velký triumf, musí v pátečním semifinále předvést výkon, který se vryje do paměti.
„Rusové jsou favorit turnaje a my s nimi máme v poslední době negativní bilanci, je na čase to změnit,“ říká kouč Josef Jandač. „Ale jsem rád, že mi hokejový pánbůh dal možnost, abychom tady hráli o medaile. To je paráda.“
Druhé semifinále překvapivě tvoří Německo a Kanada (pátek, 13.10).
Sice jejich tým nese jméno Olympijští sportovci z Ruska, nesmí se kvůli dopingové aféře chlubit národními symboly, jenže už když vjedou v zářivě rudých dresech na led, není pochyb, že je to „sbornaja kamanda“.
Srší z nich sebevědomí i síla. V úvodním duelu turnaje sice překvapivě prohráli se Slovenskem, ale od té doby mužstvo kolem hokejových hvězd Dacjuka a Kovalčuka suverénně šlape. Zatímco Češi se nervovali u nájezdů, oni včera spláchli Norsko 6:1. Soupeř snad ani vzdorovat nechtěl, neboť už na dnešek měli hráči objednané letenky domů.
A když pak Kovalčuk i Dacjuk procházeli kolem novinářů, ohledně semifinálové soka jen krátce řekli: „Mají velmi silný tým. Vyhráli skupinu. Podíváme se na video a zjistíme, co by na ně mohlo platit.“
Semifinále Česko - Rusko v pátek od 8:40 ON-LINE |
Teď ještě k těm číslům: Češi s Ruskem prohráli šest zápasů v řadě a z posledních deseti vyhráli jen dva. A vyjma dvou příprav na Světový pohár šlo o podobné výběry z hráčů z evropských lig. „Nemáme sice tolik individualit, což se projevuje, že nedáváme tolik gólů. Ale mužstvo hraje nesmírně kompaktně. Jako slabinku vidím právě to, že nám chybějí góly útočníků. Na druhou stranu Nagano nám taky vyhráli beci,“ tvrdí Dominik Hašek.
Ve čtvrtek je to právě 20 let, co v Česku zrovna svítalo a on na ledě v japonském Naganu vyhazoval hokejku nadšeně do vzduchu, až Richardu Šmehlíkovi udělal krvavý šrám.
A ač je vzhledem k současnému obsazení olympijského turnaje poněkud hříšné srovnávat se s nejslavnějším vítězstvím českých sportovních dějin, tak vzpomínky při výročí ožívají.
ZOH 2018
Sledovat další díly na iDNES.tvPři středečních penaltách se hráči zase spontánně chytili za ramena, útočník Petr Koukal ještě před startem série imitoval naganský křik komentátora Roberta Zárubu a věštil: „Pavel Francouz nepustil ani jeden nájezd a jsme v semifinále!“ A sám Francouz si na ledě vybavil, jak si jako kluk hrál s kamarády za barákem na Haška v Naganu.
Tým spojují i další věci. Soudržnost, bojovnost. A umí se srovnat i s protivenstvím v podobě sudích, kteří zvlášť v závěru třetí třetiny Čechům zavařili. Přehlédli dva fauly, a po utkání se dokonce přijeli omluvit kapitánu Martinu Eratovi.
„Hrajeme každé střídání naplno. Snažíme se, povzbuzujeme se, jsme soudržní. A když ještě Francík chytá takhle parádně, tak se to puzzle skládá,“ říká bek Jan Kolář.
