Maratonec Baldini se stane vůbec prvním běžcem na italském území. Turínský oheň bude zažehnut začátkem prosince na tradičním místě v řecké Olympii a z Atén do Říma se vydá letecky.
Baldiniho chvíle příjde 8. prosince ráno a v dalších 64 dnech projde pochodeň rukama deseti tisíc běžců, kteří naběhají celkem 11 tisíc kilometrů.
Na Štědrý den štafeta zavítá do Palerma, rok 2006 přivítá v Neapoli a významná bude i návštěva alpského střediska Cortina d´Ampezzo. Sem oheň dorazí 26. ledna, přesně padesát let poté, co zde byla zahájena předešlá Italy pořádaná zimní olympiáda v roce 1956.
|
Významné zastávky olympijské štafety |
Štafeta navštíví všechny regiony a provincie včetně Sicílie a Sardinie, důležitá poutní místa v Itálii jako je šikmá věž v Pise či Grand Canal v Benátkách a zastaví se například i v Maranellu, sídle koncernu Ferrari.
Týden před zahájením her už běžci dorazí na turínská sportoviště. Zavítají do Pinerola (3. února), Bardonecchie (4. 2.), Sestrierre (5. 2.) a do samotného Turína doběhnou 9. února 2006, v předvečer zahájení her.
Organizátoři štafety otevřeli internetovou stránku www.fiammaolimpica, kde se mohou hlásit zájemci o účast při slavném běhu. Platí pravidlo, že běžec nesmí být mladší než deseti let a olympijská charta zakazuje, aby se štafety účastnili volení politici.
Kromě tohoto výběru každý italský region přednostně nominuje rodáka - olympijského medailistu z minulosti, a dále jednu VIP osobnost. Právo vybírat běžce mají i sponzoři a další partneři her.
Výstava odhalila první tajemství
Některá tajemství olympijské štafety odhalil cyklus "Přesně za rok...". Putovní výstava zavítala do devíti významných míst v zemi, kde vždy rok před plánovaným příchodem ohně představila místním obyvatelům historii olympijských štafet a prozradila i něco navíc.
Města představila první jména zamýšlených běžců. Ze sportovců to jsou především medailisté z posledních olympiád (např. zlatý střelec z Atén skeetař Andrea Benelli, stříbrní basketbalisté ze stejných her), významné postavy z historie (vítěz z Tokia 1964 boxer Fernando Atzori), ale také fotbalista Gianfranco Zola a lyžař Kristian Ghedina, který poběží ve své rodné Cortině d´Ampezzo. Mezi VIP běžci jsou už nyní známá jména módního návrháře Giorgia Armaniho či Candida Cannava, bývalého dlouholetého šéfredaktora deníku Gazzetta dello Sport.
Při zastávce v Miláně svět poprvé spatřil podobu pochodně, kterou za rok ponesou štafetoví běžci. Z Olympie do Turína bude oheň putovat v hliníkové pochodni, která bude 765 mm vysoká, v nejsilnějším místě 108 mm široká a vážit bude 1850 gramů.
Pochodeň musí vyhovovat přísným podmínkám stanoveným Mezinárodním olympijským výborem. Oheň nesmí nikdy vyhasnout, dokonce ani v silném dešti, sněhu či ve větru do síly 120 km/h, musí hořet na úrovni mořské hladiny i v pětitisícových výšinách.
Plamen nesmí být vyšší než deset centimetrů, ale musí být dobře vidět ve dne i v noci, a to i v televizních záběrech. Kouř nesmí být toxický, ani by neměl nepříjemně čpět. V turínských pochodních bude žlutooranžovým plamenem hořet uhlovodíková směs propan-butanu.
První štafeta mířila v roce 1936 do Berlína
Olympijská štafeta z řecké Olympie do dějiště her putovala poprvé v roce 1936 do Berlína. Italské území dosud navštívila čtyřikrát. Dvakrát zde měla cílovou stanici (Cortina 1956 a Řím 1960) a dvakrát jen procházela (Londýn 1948 a Atény 2004).
V historii už kromě tradičního putování od běžce k běžci cestoval oheň prostřednictvím satelitu (z Atén do Ottavy před ZOH 1976 v Montrealu) a dostal se i hluboko pod moře. To když se cestou do Sydney v roce 2000 ponořil k Velkému bariérovému útesu. Před loňskými hrami v Aténách pochodeň obešla celý svět a navštívila dějiště všech předchozích olympiád.
Ani cestou do Turína nepůjde oheň vždy jen hladce z ruky do ruky. Na přípravě štafety se podílí i italské ministerstvo obrany, které některé neobvyklé přesuny organizuje. Začíná už vypravením leteckého speciálu do Atén, dále dá k dispozici lodě, které štafetu dopraví na Sardínii a Sicílii, vrtulníky pro cestu na ostrov Lampedusa, a navíc přichystá i dvě vojenské přehlídky - námořní a vzdušnou.
První ženou, která oheň na stadionu zažehla, byla v roce 1976 v Mexiku atletka Enriqueta Basiliová. V roce 1992 v Barceloně zapálil oheň hořícím šípem invalidní lukostřelec Antonio Rebollo. Při posledních zimních hrách v Salt Lake City čekali na konci štafety američtí hokejisté, šampioni z Lake Placid 1980.
Loni v Aténách velká hvězda pod obřím hořákem překvapivě scházela. Zřejmě pořadatelům zkřížil plány dopingový malér atleta Kenterise, jenž byl považován za velkého favorita. Oheň nakonec zapálil jachtař Nikolaos Kaklamanakis, olympijský vítěz z Atlanty ve windsurfingu.
Jaké překvapení nachystají Italové pro zahájení XX. zimních olympijských her v Turíně, to zůstane ještě celý dlouhý rok tajemstvím...
