Jak vám je pár minut po vyřazení z olympijského turnaje?
"Není to nic příjemného, protože za poslední čtyři roky jsme takový pocit neprožili. Končili jsme vždycky posledním zápasem na turnaji, který jsme navíc vyhráli. Takový je sport. Neodehráli jsme špatný zápas. Dokonce si myslím, že jsme byli lepší. Bohužel jsme nedali gól, což je v hokeji rozhodující. Ale na druhou stranu: nikdo neumřel, život jde dál."
Většinu zápasu jste měli převahu, ale ani jeden gól jste nevstřelili. Bylo to jen o štěstí?
"Během celého turnaje nás provází smůla. Začalo to už v zápase se Švédskem, kdy jsme je jasně přestříleli, ale dali jsme jen jeden gól a prohráli jsme. Byl to takový divý turnaj. Měli jsme smůlu v koncovce, nedařilo se. Nehráli jsme špatný hokej, vždyť ani Rusům jsme toho moc nedovolili. Měli šance jen v přesilovkách a pak při jediném brejku."
Vám ale přesilovky moc nevycházely. Na konci první třetiny jsme jich měli několik, jednu dokonce dvojnásobnou...
"Tam se asi lámal chleba. Kdybychom v té první dal góla nebo dva, tak zápas vypadal jinak. Dnes nám přesilovky trošku nešly."
Když dal Afinogenov gól, tušil jste, že je rozhodnuto?
"Určitě ne. Nás to vlastně ani nevyvedlo z míry. Hráli jsme totiž dobře, tak jsem si myslel, že ještě dáme minimálně dva góly a postup bude náš."
Co říkáte výkonu ruského gólmana Chabibulina? Probírali jste v kabině se spoluhráči taktiku, jak na něj?
"Všichni ho většinou dobře známe z NHL. Věděli jsme, že je to dobrý brankář a že nebude lehké mu dát gól. Čtyřicet střel je vážně hodně, aspoň jedna z nich se měla ujmout. Byl to prostě jejich nejlepší hráč."
Tušíte, jaké zklamání panuje doma?
"Víme, že nám u televizních obrazovek fandilo hodně lidí a že jsou asi zklamaní. Ale jejich zklamání není větší než naše. Vypadli jsme, co se dá dělat..."
Za jak dlouho se z té porážky oklepete? Přece jen jste v posledních letech nebyl na takové věci zvyklý...
"Život jde dál. Mrzí mě jen to, že to končí. Bylo to všechno moc rychlé a najednou se zase rozutečeme zpátky do svých klubů. Těšil jsem se na olympiádu, to je bez debat. Hlavně na to, že si zahrajeme pěkný hokej a strávíme spolu i hezké chvíle. Obojí se povedlo, jen to mohlo trvat trochu déle. Kdybychom vyhráli, jsme tu ještě dva dny. Všichni jsme moc chtěli, věřte mi."
Teď máte pět dnů volna, než zase začne NHL. Jak je strávíte?
"Ještě nevím, kdy ze Salt Lake City odletím. V posledních dnech mě přepadla nějaká chřipka, tak se budu snažit dát se dohromady."
Váš dlouholetý kamarád a spoluhráč Robert Reichel už před olympiádou prohlásil, že je to jeho poslední reprezentační akce. Jak jste na tom vy?
"Nechci dělat žádná záasdní rozhodnutí. Možná už je ale čas na to, aby kostru příštího mužstva vytvořili mladší kluci jako Sýkora, Eliáš nebo Hejduk.
Naganská generace tedy odchází?
"Další olympiáda je za čtyři roky, to nám bude většinou okolo 35 let. Někdo možná ještě bude hrát, ale určitě už se v jednom mužstvu nesejdeme všichni."
Dallas možná letos nepostoupí do play off. Uvažujete o tom, že byste si zahrál aspoň na mistrovství světa?
"V téhle cvhíli nevím vůbec nic. Tato sezona se odvíjí trochu podivným způsobem a uvidím, jak všechno dopadne. Musím si to ještě nechat projít hlavou. V létě mi v Dallasu končí smlouva, pak budu vědět víc. Jestli vůbec zůstanu v NHL, nebo se třeba vrátím domů."
