Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Neděle 22. října 2017 Sabina

Asie vs. Asie. V pátek bude znám vítěz boje o zimní olympijské hry 2022

Takový výhled budou mít při svém letu skokani na lyžích, pokud se stane dějištěm zimních olympijských her 2022 kazašské Almaty. | foto: AP

31 2015
Datum je už známé: 4. až 20. února 2022. Světadíl je známý rovněž: Asie. Zbývá určit zemi a město. V pátek, shodou okolností také v Asii, se tak stane. Na zasedání Mezinárodního olympijského výboru v Kuala Lumpuru se volí dějiště zimních olympijských her 2022.

Skončí tím „závod“, z nějž Evropa, pravlast zimních sportů, dávno vycouvala. Za své vzaly sny o dalších nádherných hrách v lyžařské kolébce Norsku. Referenda a obavy z neúnosného finančního zatížení rozhodly, že Oslo, Stockholm, Krakov či Mnichov kandidaturu stáhly, nebo ji vůbec nepodaly.

Zbyla dvě asijská města.

Almaty a Peking.

„Které z nich BY MĚLO dostat hry?“ ptá se anketní otázka na odborném portálu insidethegames.biz. Vítězem je tu kazašská Almaty se 64 procenty hlasů.

Tímhle videem Almaty svou kandidaturu propaguje:

„Převládá mínění, že Almaty by mohlo uspořádat o něco lepší hry,“ tvrdí i Craig Reedie, viceprezident MOV, pro agenturu AP. „Ale síla čínského vlivu na celosvětové úrovni může být dostatečně velká, aby Pekingu získala vítězství.“

Ano, Peking jde do voleb jako favorit, byť po působivé kazašské prezentaci svůj velký náskok poněkud ztrácel.

Opírá se však o zákulisní sílu. Vždyť v čínských rukách se ocitla agentura Infront, majitel marketingových práv ve všech sedmi federacích zimních olympijských sportů. Čína slibuje také nové trhy tím, že přiláká údajně až 300 milionů lidí k zimním sportům.

Tímhle spotem se snažil přesvědčit Peking:

A minusy Pekingu? Minimální tradice zimních sportů, nedostatek skutečného sněhu, roztroušenost her s lyžařskými soutěžemi až 200 kilometrů od jejich centra. Nová rychlodráha sice má návštěvníky olympiády dovézt do těchto středisek za 50 minut, ale někteří členové MOV hovoří až o dvojnásobném času.

Andrej Krjukov, místostarosta Almaty, naopak argumentuje: „My jsme opravdové zimní město s opravdovou tradicí zimních sportů, opravdovou zimní přírodou a opravdovými horami.“

Proto i jejich slogan zní: „Udržme realitu.“

Veškerá sportoviště jsou v Almaty do 30 kilometrů od olympijské vesnice, více než polovina z nich stojí od Asijských zimních her 2011. Starosta Achmetzam Jesimov popírá i zvěsti o slabší finanční síle země způsobené poklesem cen zemního plynu: „HDP vzrostl v první čtvrtině roku o osm procent.“

Fotogalerie

Problém lidských práv či korupce doléhá na obě země. Čína slibuje odblokování Twitteru i Facebooku při hrách. Kazachstán zmírňuje informace o dopadech navrhovaného zákona proti homosexuálům.

Prezident MOV Thomas Bach vyzval k politické neutralitě při volbách, i když volitelé nepodporují politický či právní systém v kandidující zemi. „Jsme sportovní organizace, nejsme v pozici, abychom diktovali zákony suverénní zemi. To není naše role,“ vyzdvihl. „Požadujeme však garance, že nebude docházet k diskriminaci jakéhokoliv druhu v průběhu her.“

Pokud je získá Almaty, uskuteční se poprvé ve střední Asii.

Jestliže vyhraje Peking, stane se prvním městem v historii, které hostilo letní i zimní hry.

Rozhodne 85 volitelů.

V poledne už budeme vědět.

1981: Jak Soul porazil favorita Nagoju

Podruhé v historii se při volbách dějiště her utkají pouze dvě asijská města. Poprvé se tak stalo v roce 1981, kdy se v německém Baden-Badenu rozhodovalo o dějišti letních her 1988.

Olympijské hnutí tehdy procházelo krizí. Moskevské hry 1980 bojkotovalo 62 zemí, které tím na pokyn USA protestovaly proti sovětské invazi do Afghánistánu. Komunistický blok chystal odvetný bojkot do Los Angeles 1984. A potenciální uchazeče o hry odstrašoval mohutný schodek Montrealu 1976.

Z finančních důvodů od myšlenek na kandidaturu na rok 1988 upustily Londýn, Rio de Janeiro i Melbourne. Ve hře tedy zůstaly jen dvě východoasijské země, které předtím shodně bojkotovaly moskevskou olympiádu: Japonsko (Nagoja) a Jižní Korea (Soul).

Japonci platili za velké favority. Udělali však taktickou chybu, když namísto vychválení vlastních kvalit až příliš kritizovali politickou a finanční nestabilitu Jižní Koreje.

Soulský tým naopak pracoval v tichosti, zato tvrdě. Přesvědčoval o své připravenosti, financích i entuziasmu. Těžil ze schopností i známostí Kim Un Jonga, jenž působil v diplomatických službách v USA. Doložil, že polovina plánovaných olympijských objektů už stojí. „Japonci naopak měli jen skeče a plány,“ podotkl Kim.

Peter Ueberroth, prezident her v Los Angeles 1984, prozradil: „Soul dal každému členovi MOV i dvě letenky první třídou do Koreje.“ Tehdy to ještě nebylo zakázané.

Země sovětského bloku přesto zůstaly neoblomné: Soul nesmí projít! S Jižní Koreou neměly ani diplomatické styky. „Hlasoval jsem pro Nagoju. Nevěřil jsem, že hry v Jižní Koreji jsou možné,“ přiznal s odstupem času Vitalij Smirnov, sovětský člen MOV. Ale výsledek voleb zněl: 52:27 pro Soul. „Nejen že Soul porazil Nagoju, on ji doslova vynuloval,“ napsal britský Guardian.

Juan Antonio Samaranch, prezident MOV, si uvědomoval, že výsledek voleb může vést k dalšímu bojkotu. Využil proto veškeré své kontakty, které načerpal coby španělský velvyslanec v SSSR, aby východní blok do Soulu přivedl. A uspěl.
Později vyhlásil: „Olympiáda v roce 1988 navedla Jižní Koreu na cestu k demokracii.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze