Časem 13,67 obsadil v celkovém pořadí semifinále 18. místo.
Přišel potom mezi reportéry a jeho první slova byla: „Omlouvám se fanouškům, kteří se na tohle museli dívat. Je mi to líto, protože to rozhodně nebyl výkon, který jsem tady chtěl podat.“
Jeho diskvalifikaci z rozběhu - kvůli úmyslnému shození překážky - se Čechům podařilo zrušit. Jenže aby si zaběhl semifinále, potřeboval, aby byla zároveň potvrzena předchozí diskvalifikace jamajského soupeře Cartera. O to usiloval český protest.
Svoboda věřil, že se konečný verdikt dozví v úterý před usnutím.
Ale realita byla jiná.
„Rozhodně jsem si nepřál, aby má příprava na semifinále byla taková, že budu celou noc čekat na pokoji na telefonu na zprávu od Tomáše Janků nebo od Tomáše Dvořáka, až mi napíší: Peťane, je to tam, nebo Peťane, nevyšlo to. Koukal jsem na telefon v noci hodinu co hodinu, nemohl jsem se soustředit. Psychická připravenost na závod proto nebyla.“
Teprve v úterý ve tři čtvrtě na dvanáct se od Tomáše Janků dozvěděl: „Ještěre, je to tam.“
Stejně jako na loňském mistrovství světa v Pekingu se tak po českém protestu a na poslední chvíli vmáčkl mezi semifinalisty.
„Poskákal jsem si pak radostí po pokoji a přemýšlel, jak dospat tu probdělou noc. Zkusil jsem jít na hodinu do postele, ale z té hodiny si stejně pamatuju každých deset minut. Pořád jsem totiž přemýšlel, co jsem pro dobrý výsledek mohl od včerejší noci udělat líp.“
Samotné semifinále se mu nepovedlo od samého začátku, zaspal hned na startu. „Jako kdybych tam měl dobré ráno, dali mi metr a půl. Snažil jsem se pak ztrátu silou dohnat, ale zase jsem v tom seděl a kopal do překážek.“
Z celkem deseti překážek na trati jich shodil sedm. Konečné 18. místo bylo o dvě příčky horší než loni na šampionátu v Pekingu.
„Není to nic, za co bych se poplácal po zádech,“ bilancoval. „Ale jsou za tím i okolnosti, co mě letos provázely, natržené tříslo a další. Vrátil jsem se kvůli olympiádě, ale mrzí mě, že jsem zrovna na ní neměl optimální formu. I když být osmnáctý mezi těma černejma i bílejma klukama je taky fajn.“
Zatímco při rozběhu v Riu tvrdil, že byl přehecovaný, tentokrát jako by byl při semifinále utlumený.
„Nebo spíš vyčerpaný. Ale to jsou výmluvy. Nechci se vymlouvat. Tak to prostě bylo.“
