Co byste dělal, kdybyste nějakou medaili opravdu uzmul?
Asi bych skončil s lyžováním, abych si později nezkazil pověst. No tak to asi ne... Těšilo by mě, že bych některým kritikům dokázal, že to děláme dobře. A myslím, že bych se nijak nezměnil. Neberu totiž lyžování jako svoje životní poslání, proto tady někdy trochu nezapadám.
Pomyslíte občas, že by se vám takový úspěch jako jsou stupně vítězů opravdu mohl podařit?
Jasně, asi jako každý. Ale to jsou spíš takové klukovské sny, jak finišuju o zlato.
A s kým ve svých představách ve spurtu bojujete?
Asi s Elofssonem, ten mě straší už od juniorů.
Svazují vás nějaké přehnané nároky?
Naštěstí nejsem pod tlakem, jako třeba Katka Neumannová, hokejisti nebo Valenta, ode mne se nic nečeká. Přesto, nedávno o mě třeba televize natáčela medailon, kde jsem mluvil o svých cílech, takže bych nechtěl, aby si pak na mě lidi ukazovali - to je ten, co zas moc mluvil.
V poslední době se o vás i hodně píše, něco jste dokázal a vstoupil do podvědomí fandů.
Právě takové věci jsou pro mě nové a ovlivňují mě. Taky budou znamenat motivaci, až se na trati octnu úplně na dně, vzpomenu si na lidi, kteří mi doma třeba nadávají a ještě ze sebe něco vymačkám. Jenomže, už jsem na vlastní kůži poznal, že když to nejde, tak to prostě nejde.
V sobotu byste se měl absolvovat volnou třicítku s hromadným startem. Co si od ní slibujete?
Zatím hlavně není jisté, jestli vůbec poběžím. Pokud se oteplí a napadne čerstvý mokrý sníh, nepojedu, protože na takové podmínky jednoduše nemám lyže. Vyhrožují totiž změnou počasí, i když už čtyři dny a nic převratného se nestalo. Takže na pětadevadesát procent v sobotu nastoupím. Navíc se jedná o olympiádu, kde se závody vynechávají s těžším srdcem než při Světovém poháru.
Nabourala by vám podobně katastrofická vize hodně vaše plány?
Svoji největší šanci stále vidím v gundersence, kombinaci klasické a volné desítky. Úvodní třicetikilometrovou trať samozřejmě půjdu naplno, nic nevypustím, ale především bych se chtěl naostro seznámit s tratí. A když nepojedu, podobně můžu vzápětí testovat na klasické patnáctce, jenom by se mi zkrátil čas na odpočinek.
Jak vlastně během během her odpočíváte nebo spíš zapomínáte na tréninky a dřinu a stres...
Hodně času trávím u počítače, protože mi zrovna spouštějí moje internetové stránky. Dělají mi je kamarádi a celé dílo je zatím spíš ve stádiu zrodu, jsou vidět jenom pár dní. Proto neustále dolaďujeme různé detaily, co je potřeba. Čtenáři mi na nich můžou i napsat, když budu mít čas, odpovím každému.
Baví vás to?
Mám z těch stránek velkou radost, asi jako když dostanete nový mobil a první dva dny jenom čekáte, kdo vám zavolá. Jen nevím, jak dlouho mi vydrží počáteční elán a jestli budu mít morálku je stále aktualizovat.
Prohlédněte si nové internetové stránky Lukáše Bauera
