I laické oko při pohledu na prsaře Daniela Málka při závodech uzří, že dvojnásobný finalista z olympijských her v Sydney se v bazénu hledá. Jeho kdysi ladné a účelné pohyby a síly šetřící dlouhý záběr se nyní změnily v trápení.
Téměř jedenatřicetiletý zlínský matador odjel do Madridu pro olympijské limity, ale v závodu na 100 metrů mu k němu chybělo 1,18 sekundy a na dnešní jednou tak dlouhé trati dokonce 3,69 sekundy.
"Už ta stovka napověděla, že to není ono. Ale fakt netuším, co se stalo, musím na to přijít," krčil rameny dvakrát pátý muž ze Sydney 2000, kde se stal nejlepším českým plavcem olympijské historie. Ještě tentýž rok v prosinci na "krátkém" ME ve Valencii získal kompletní sbírku medailí a za rok při stejném šampionátu v Antverpách dva bronzy. Od té doby však jeho výkonnost klesá.
Podepsalo se na tom i tříslo, jež ho před rokem a půl vcelku dlouho trápilo a nyní se v Madridu opět ozvalo. "V nejnevhodnější dobu, v neděli při tréninku při rychlejší padesátce, jsem ho zase ucítil. I teď při závodu to bolelo. Ale nechci to na to svádět, měl jsem prostě plavat líp," nechtěl se vymlouvat svěřenec Petra Přikryla. Jeho příprava v zimě proběhla bez potíží, naplaval hromady kilometrů.
"Když si to promítnu zpátky, tak jestli to nebylo až moc," přemýšlel, jak je jeho zvykem, nad každým detailem přípravy. V tréninku se mu prý daří dokonce lépe než před Sydney. "Jen to prodat," přál si.
Má necelé dva měsíce na to, aby zjistil, kde co vázne. V prvním červencovém víkendu na domácím šampionátu v Pardubicích totiž končí domácí nominace, z níž se může dostat na svou poslední olympiádu.
Málek se musí dát prý do pořádku hlavně zdravotně. "Pak můžu s trenérem pracovat na zlepšení," uvedl. Za svými vlastními českými rekordy v Madridu zaostal o více než šest a půl sekundy na 200 metrů a o téměř dvě a půl sekundy na poloviční trati. "To je dost špatné. Ale rozčilovat se nebudu," řekl pokorně.
