Vůbec jí nevadila po povodních špinavá voda v řece Tise. "Už předem jsem si radši vzala prášek proti průjmu," usměje se čtyřiadvacetiletá triatlonistka. Je to pro ni zatím největší úspěch. Byť už byla ve světové konkurenci třikrát druhá.
"Ale dříve před olympiádou nejezdilo tolik špičkových závodnic jako teď." V aktuálním pořadí Světového poháru jí patří 10. příčka, v předolympijském světovém žebříčku ITU byla 19. Na co si troufá v Aténách?
"Bude to strašně vyrovnané. Ale Američanky a Australanky, které mohou v teple závodit celý rok, už tu nebudou neporazitelné jako vždycky v úvodu sezony," říká.
Co kdyby to zrovna vyšlo? Na svůj velký závod Radová stále čeká. Vyprávět může spíš o pořádných karambolech. Třeba před dvěma lety na světovém šampionátu v Cancúnu - z nadějné pozice se připletla do bouračky v depu a kolo soupeřky jí rozseklo nárt. "Krve jako z vola. Spravilo to čtrnáct štychů," směje se.
Letos sbírala zkušenosti v cyklistických závodech s muži, doma na plzeňské Lopatárně. "Někteří jezdí jako hovada. Mezi holkami v triatlonovém poli se potom cítím nádherně bezpečně." Někdy mluví drsněji, ale má i vybrané způsoby. Hraje na klavír, i při náročném sportování studovala dvě vysoké školy najednou.
"Piano v Aténách hledat nebudu. Ale učit se tam budu. Při zvýšeném metabolismu mi to půjde lépe do hlavy," blýskne se znalostmi.
Od té doby, co na jaře přestoupila do týmu Author TT Praha a dostala nové kolo, nespadla. Pomáhá jí i přítomnost trenéra Radka Cingálka, který se po dvou letech v Koreji vrátil domů. "Telefonovat si pětkrát denně je lepší než e-mailovat."
...Ospalý už je triatlonový inženýr
Když mu sedne forma, nikdo ho nepřimáčkne do vody, nesrazí z kola a nepřimotá se do karambolu při běhu, může z toho být druhá olympijská triatlonová medaile pro Česko. Nebo také ne a Filip Ospalý skončí třeba třicátý. Jako o víkendu při Světovém poháru v maďarském Tiszaujvárosi. Triatlon je nevyzpytatelný.
A zvlášť na olympiádě v Aténách, kde v obrovském parnu odstartuje jen padesát nejlepších mužů. Dva z nich budou Češi. "Nejmíň polovina chlapů může reálně skončit na bedně. I já nebo Martin Krňávek," říká Ospalý. Jeho hlavní den přijde 26. srpna.
Ráno v městečku Vouliagmeni se závod rozběhne. A právě tam bude česká výprava bydlet. "Je to výhoda. Okoukneme si tratě, projdeme nebezpečné zatáčky." Letos sice Ospalému velké závody nevyšly - mistrovství Evropy i světa, ale vzpomeňte na evropský šampionát 2001. Tam Ospalý získal zlato, další rok stříbro. A za rok 2003 byl vyhlášen českým triatlonistou roku - potřetí v řadě.
Dělá postupné krůčky, v sedmadvaceti patří do širší světové špičky. Byl už na minulé olympiádě v Sydney. Věřil si. "Já si věřím vždycky, jinak bych na start nemusel ani chodit," říká. Tehdy v roce 2000, když se v depu chystal na jízdu na kole, skřípl si nerv v zádech. Odstoupil. Kolaps v Sydney u něj vlastně nepřekvapuje, na zranění má pech.
Loni se těšil, jak si pochutná na kokosu, rozbil ho, do nakřápnuté skořápky vložil nůž, který mu pak projel i dlaní. Za pár měsíců spadl z kola. Zlomil si pravý loket. "Už si dávám většího bacha." Pro štěstí bude mít v Aténách i přítelkyni Olgu, se kterou chodí už čtyři roky.
Na první pohled vypadá jako sportovec. Hubený atlet, žádný tuk. Ale jen sport ho nezajímá. Mluví anglicky, německy, trochu rusky a španělsky. Z vysoké školy ekonomické má titul inženýra. Teď Ospalý studuje postgraduálně. Jednou za měsíc zajde na celý den do školy, což se dá s tréninkem zvládnout. "Zkoušky dělám po dohodě s profesory." Termín ukončení plánuje na listopad 2007.
A dál? "Přece další olympiáda v Pekingu," hlásí Ospalý.
