Poprvé jejich oheň vzplane pod střechou, při zahájení v bílém kolosu s nafukovací střechou, hale BC Place.
Dvě centra, město Vancouver a zimní středisko Whistler, nejenže oddělí 120 kilometrů silnice, budou mít také dvě separátní olympijské vesnice. "Ta ve Vancouveru je poslední stavbou, co ještě není hotova. Ale bude," říká domorodec Luboš Petřík, olympijský atašé.
Vancouverští to vše dokázali bez navýšení rozpočtu, jenž činil 1,8 miliardy dolarů – v moderní éře olympismu cosi nevídaného!
Kdo zapálí oheň: Gretzky, či Greenová?Kdo zapálí 12. února oheň při zahajovacím ceremoniálu her, zůstane opět do poslední chvíle tajemstvím. Největším favoritem se zdál býtWayne Gretzky. "Ale teď se mínění kloní k tomu, aby to byla žena," říká Luboš Petřík, český olympijský atašé. "Hovoří se o Nancy Greenové. Ta žije v Britské Columbii a navíc ji zvolili do federálního parlamentu." Bývalou sjezdařku a olympijskou vítězku z Grenoblu 1968, které je 66 let, vyhlásili nejlepší kanadskou sportovkyní 20. století. |
Kvalifikace ještě probíhají, přesto František Dvořák, šéf české mise, předjímá: "Počítáme, že se jich může nominovat kolem 80." Dosavadní rekord drží zimní hry v Turíně 2006, kde zápolilo 82 Čechů.
Na původním "long listu", který si na jaře vyžádali kanadští organizátoři, ČOV nahlásil 433 jmen kandidátů nominace včetně doprovodu. Sedmého prosince tento seznam zúží. A 21. ledna oznámí konečnou nominaci.
Poprvé v historii České republiky oblékne sportovce ryze česká firma. Smlouva s adidasem skončila, kolekci dodá Alpine Pro. Odtajní ji v úterý, na slavnosti "100 dnů do her".
"Bude originální, v národních barvách, z materiálu 21. století a vyrobena technologií, kterou používají astronauti a která je i ekologicky šetrná," hrdě říká Dvořák.
Před čtyřmi lety v Turíně přivedla českou výpravu na olympijský stadion s vlajkou v ruce Martina Sáblíková. Tentokrát? Šéf mise naznačuje: "Tajně myslím na Vernera."
Sedm největších medailových nadějí jsme vytipovali ve spodní části článku. Dvořák tvrdí: "Už tři medaile budou důvodem k rychlým špuntům. Mým černým koněm je štafeta běžců."
Ti se chtějí rehabilitovat za debakl na šampionátu v Liberci i minulé olympiádě. "Musíme tu štafetu zlomit, nebo ona zlomí nás," říká Martin Koukal.
Skikrosař Tomáš Kraus si zatím na internetu prohlíží image vancouverských medailí. "Ta zlatá je nejhezčí. Tu chci," pousměje se.
Jak stráví zbývající čas do startu her sedm českých medailových nadějíSáblíková: Chtěla bych kilo přibrat Ještě 100 dnů do Vancouveru? Nebo jen už? Na jednu stranu je to hodně, protože už chci na olympiádě co nejdřív být. A na druhou stranu je to strašně málo. Stojím na startu a říkám si: Mít víc času, třeba bych stihla natrénovat mnohem víc. Co tedy musím ještě stihnout? A ještě jednu věc bych si přála. Aby děda s babičkou byli zdraví. Teď leželi v nemocnici. To, že jsem s nimi nemohla být, mi nepřidalo.
Bauer: Síla odešla, musím ji nabrat
Růžička: V týmu jsou volná jen dvě tři místa
Záhrobská: Zbývá mi dopilovat techniku
Kraus: Mám nějakou práci doma na zahradě
Sudová: Ještě mě čeká 100 helikoptér
Verner: Jen trénink, trénink, trénink... a škola
|
Ve středu odlétám do Skandinávie, musím dohnat manko po nemoci. Cítím, že mi síla trochu odešla. V listopadu tedy strávím ve stopě na lyžích spoustu hodin a naberu objem, ze kterého budu v závodech těžit. Pak přijdou mé nejdůležitější předolympijské závody: seriál Tour de Ski. Po Novém roce už se doma moc neohřeju, maximálně týden. Mohl bych třeba trochu pokročit v němčině, ne? Ale stoprocentní prioritu má moje čtvrtá olympiáda.
Sestavu hokejového týmu pro olympiádu mám v hlavě, volná jsou jen dvě tři místa. Scházím se s asistenty a bavíme se o turnaji, ale ještě před ním máme s nároďákem dvě akce – ve Finsku a Rusku. Hodně času mi samozřejmě zabírá Slavia, před olympiádou si musíme vybudovat co nejlepší pozici, protože chvíli po ní už začíná play-off. Doma žádnou práci nemám, tam jenom odpočívám. Těším se na Vánoce. A určitě stihneme pár večeří s manželkou a dětmi. Bez sushi dlouho nevydržíme.
To hlavní už mám v přípravě za sebou, teď se zaměřuju na zlepšování lyžařské techniky. Závodím, trénuju, odpočívám. To je všechno, co potřebuju stihnout. Doma budu během následujících tří měsíců jen pár dní, většinu času strávím na závodech a na tréninku. Ještě zvažuju, zda na olympiádě pojedu kromě slalomu a obřího slalomu i superkombinaci. Pro dobrý výsledek každopádně udělám ve Vancouveru maximum. A když se vrátím s medailí, bude to pro mě obrovský úspěch.
Závod Světového poháru v St. Antonu, to bude po Novém roce takový můj předolympijský test. Trať tam má podobný skikrosařský profil jako ve Vancouveru: hodně překážek, ostré zatáčky. A těsně před olympiádou mě čekají ještě X-Games v Aspenu. Jinak trénovat se snažím podobně jako loni, stačí něco málo změnit a technika se rozsype. Moc volných dnů už nebude. Jen doma na zahradě mám ještě práci. Stavím přístřešek, shromažďuju na něj 300 kmenů.
Musím vypilovat svůj parádní skok, dvojnou helikoptéru s pozicí, při které rotuju o 720 stupňů. Zatím jich mám letos v tréninku na kontě asi 50, další stovka mě snad čeká. Je to skok náročný na myšlení a na hlavu, přetočíte ho o čtvrtku rotace a hned to mohou odnést kolenní vazy. Když nemůžu, tak relaxuju hraním kostek – a zatím vyhrávám. Do zámoří se chystám už začátkem ledna na Světové poháry v akrobatickém lyžování a vydržím tam až do olympiády. No, to asi všechny věci najednou nepoberu, co? 
Co mě čeká? Čtyři krasobruslařské závody, jedna exhibice v Oberstdorfu a jinak jen trénink, trénink, trénink. Vlastně ne... Ještě se ukážu ve škole a půjdu na dvě zkoušky, abych mohl v květnu dělat bakalářky. Na ledu chci mít skoky tak jisté, abych se nemusel otáčet nalevo napravo a krásně je ve Vancouveru vyjel. A ještě předtím, v lednu na Evropě v Tallinnu, musím zlomit prokletí ze závodů na severu. To bude poslední výškový tábor před olympiádou.Hokej: S Čechy ani se Slováky tady nikdo moc nepočítá
Kanada. Pak dlouho nic... Rusko, možná Švédsko. A pak už vůbec nikdo. Slovenský hokejista Pavol Demitra, útočník Vancouver Canucks, se zájmem sleduje, jak Kanaďané třídí kandidáty na medaile z olympijského turnaje. "Považují se za jasného favorita, jako soupeře berou jen Rusy a Švédy, o nás ani o vás se nemluví," řekl v rozhovoru pro MF DNES.
Demitra poctivě cvičí po operaci ramene a doufá, že olympiádu stihne. "Teď je zraněný i brankář Luongo, který chytá za Canucks, a hned se ještě víc rozvířily debaty, kdo je kanadskou jedničkou," líčil. "Jak někdo zazáří, hned ho média pasují do olympijské sestavy. Ale stačí, aby mu nevyšly dva zápasy, a je venku."
Kanaďané se považují za jasného favorita, jako soupeře berou jen Rusy a Švédy, říká Pavol Demitra, útočník Vancouver Canucks.
Od Vancouveru se čeká uspořádání nádherných her, možná vůbec nejkrásnějších. "Souhlasím," říká Demitra. "Hokejový turnaj bude fantastický. Lidi jsou jím posedlí. A nejen Kanaďani. Žije tu spousta Slováků, Rusů i Čechů, kteří zápasům dodají atmosféru."
Už teď se obyvatelé Vancouveru nemají před olympiádou kam schovat. Speciální hodiny na každém druhém rohu odpočítávají dny, hodiny a vteřiny zbývající do jejího začátku. Finišují stavební práce. "Podle mě bude všechno tip ťop," tvrdí Demitra. "Ale jsou velké obavy, že v centru budou ohromné zácpy, zvlášť okolo mostu směrem k Whistleru. To hrozí fiaskem."
Hotely až trojnásobně zvedly ceny, přesto nemají volný ani pokoj. Do města a okolí se nahrnou návštěvníci z celého světa. Část místních však před tím návalem podle Demitry prchne na jih. A hokej uvidí v Los Angeles v televizi.
