Částku, jež navíc může ještě vzrůst, zveřejnila ve středu brazilská federální agentura pro olympijské dědictví (AGLO).
Cena za první jihoamerické olympijské hry byla nižší než za předchozí svátek sportu v Londýně v roce 2012, jenž stál 8,92 miliardy liber (334 miliard korun). Na druhou stranu se však jedná o výrazně vyšší sumu, než je podle studie Oxfordské univerzity z roku 2015 průměrná cena za pořádání letních olympijských her (5,2 miliardy dolarů/121,4 miliardy korun).
Z celkové částky 43,3 miliardy realů bylo využito 7,23 miliardy na sportoviště. Cena za infrastrukturu vzrostla na 26,7 miliardy a 9,2 miliardy realů byl provozní rozpočet.
Rio de Janeiro hostilo olympijské hry loni v srpnu a paralympijské hry v září, v situaci, kdy se Brazílie ocitla v nejhorší ekonomické recesi od 30. let minulého století. Pořádání her provázely finanční a organizační problémy a organizátoři čelí kritice za špatné plánování budoucnosti olympijských sportovišť.
Státní zastupitelství ve své květnové zprávě označilo nově vybudovaná sportoviště za takzvané bílé slony, tedy stavby bez dalšího využití. V hlavním Olympijském parku se od loňska pořádaly jen nepříliš významné národní či pouze lokální akce.
Šéf AGLO Paulo Marcio však ve středu bez dalších podrobností uvedl, že počínaje červnem by se měly na olympijských sportovištích konat průměrně tři akce měsíčně, přičemž v březnu by mělo toto číslo stoupnout až na deset akcí.
„Starat se o olympijské dědictví není jednoduché. Londýnu to trvalo dva roky, než to zvládl, a ještě dnes se tam do olympijského odkazu dávají veřejné peníze. I když nenaplníme veškerá očekávání, bude úleva, když tu nebudeme mít žádné bílé slony,“ řekl Marcio.
