Vydařený závod, ale nevděčné čtvrté místo?
Kousek na medaili. Já do závodu dneska šel s přáním, aby mi to šlo do 575 samo a bez nervů, což se mi povedlo. Udělal jsem tři pěkné skoky na první pokus a poučil jsem se z kvalifikace. To bylo super. Potom jsem chtěl udělat i tři pěkné pokusy na 585, z nichž by se jeden povedl a měl bych nový národní rekord. Určitě jsem na to dneska měl. Jenže bohužel scénář závodu se vyvíjel tak, že mě „nenechali“ 585 doskákat.
Po úvodním neúspěšném pokusu na 585 jste si další dva strategicky nechal na 593.
Protože medaile by samozřejmě byla mnohem zajímavější než skočit 585 třeba na třetí pokus a být s tím stejně čtvrtý.
Neříkáte si teď, že jste měl přece jen zkusit doskákat 585 a mít pak tři pokusy na 593?
Ne, to ne, přece jen to je 593 a závod byl dlouhý. Já jsem tady od čtvrt na šest na stadionu a teď už je po půlnoci.
Nikdy předtím jste neměl 593 ani na stojanech, že?
To jsem neměl. Ale věděl jsem, že kdyby se mi povedl udělat relativně technický skok na té samé tyči, na které jsem na Pražské tyčce zlepšil český rekord, tak bych to klidně mohl i skočit. Neskočil jsem, no... Ale jinak jsem byl skvěle připravený a závodil jsem na nejtvrdší tyči na stadionu. Byla sice ťuklá z Amsterodamu, ale vydržela. Co dodat. Jsem čtvrtej, tak jsem čtvrtej. Škoda. Třeba někoho chytnou.
Když jste předtím překonal 575 na první pokus, říkal jste si, že by to už mohl být medailový pokus?
Je to sport, může se stát cokoliv. Ale viděl jsem předtím ty další kluky a věděl jsem, že musím být realista. Kendricks vypadal dobře už v kvalifikaci. On ty skoky dělá všechny stejné, což je základ úspěchu. Přece jen má letos skočeno už 592. Ale myslím, že jsem tady ostudu neudělal. Jel jsem sem s hodně vysokým umístěním ve světových tabulkách a ještě jsem ho trochu vylepšil. Předvedl jsem dnes maximum, co jsem asi mohl. Byli dneska lepší.
Těsně před soutěží se rozpršelo, co jste si pomyslel? V dešti přece dovedete zaskákat dobře.
Ze začátku pršelo lehce, tak jsem si říkal, že to je v pohodě. Ale pak přišel takový slejvák, že skákat nešlo. Spíš jsem se bál, že nás sem pošlou ještě zítra na opakovaný závod. Naštěstí se počasí umoudřilo. Co se ale neumoudřilo, byla technika. Ta opět zklamala.
Opět problém s nefunkčním stojanem, který dočasně přerušil závod?
Zase. Já nevím, jestli ho po kvalifikaci vyměnili nebo opravili, ale zase nefungoval. Tohle se nestává ani na malých mítincích a nestane se to ani v Česku, protože v Česku nejsou ani jedny elektrické stojany. Myslím, že by se tou samou cestou měla vydat i světová atletika. Sice si to těmi elektronickými rozhodčí usnadňují, protože nemusí laťku sami zvedat, ale jak je vidět, zase tu to zařízení zklamalo. I když kluci i tak naskákali super výkony, takže to asi závod nepoznamenalo.
Pouze Češi byli ve finále tyčkařů dva. Jak jste si pomáhali s Michalem Balnerem?
Snažili jsme se, i když rozhodčí to neradi vidí, že si navzájem bereme vítr, odraz a tak. Ale zvládli jsme to. Michal se pak ještě snažil schovávat se za stojan s tyčema, aby ho nevyvedli. Když teď vypadl ze závodu, tak ho na ploše ještě chvilku nechali, ale pak už ho odvedli. Příště asi budeme muset fasovat maskáče na plochu.
Největší favorit Lavillenie nevyhrál, titul slaví domácí Da Silva.
Lavillenie zaskákal nejlíp, co kdy zaskákal na tomhle doskočišti, protože mondo jako partner IAAF dělá doskočiště i stojany také pro mistrovství světa a on žádné mistrovství světa nikdy nevyhrál. Trochu má v jejich doskočišti problém s opíráním tyčí. Ale dneska to zvládl výborně a skočil 598, což je bomba výkon. Spíš ten Brazilec a 603 je trošku překvapení.
Co jste říkal domácímu publiku?
Já chápu, že jim skáče domácí borec o zlato, ale že bučeli na Lavillenieho, to mi od nich přijde ubohé a do sportu to nepatří. Zachovali se nesportovně.. Kdyby se něco takového stalo v Česku, za české fanoušky bych se styděl. Celkově je to tu vůbec takové zvláštní, jak nám tady bourají autobusy a řidiči s nimi jezdí tak špatně, jako kdyby ty autobusy ukradli. Je to až nebezpečné. Kolikrát chybělo málo a nabourali jsme taky. Měli by jezdit opatrněji.
Je pro vás zklamáním i počet diváků? Dnes jich bylo jen okolo 15 tisíc.
Zažil jsem hry v Pekingu a Londýně, víc ne. V Londýně to sportem žilo a fanoušci byli gentemani, roztleskávali rozběh i patnáctému, i v kvalifikaci. V Pekingu sice seděli v hledišti také lidi, co je tam nahnali, ale dělali hluk, bylo to taky super. Tady je to jiné. Samozřejmě, nejsme tu kvůli nasávání atmosféry ale proto, abychom závodili. Ale závodí se vám líp, když jsou diváci s vámi na jedné vlně.
