Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Neděle 22. října 2017 Sabina

Pohřbívali mě, připomněl Kulhavý. S olympijským zlatem pochyby umlčel

NA STUPNÍCH VÍTĚZŮ. Jaroslav Kulhavý po slavnostním vyhlášení vítězů závodu horských kol na olympiádě v Londýně. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

12 2012
Londýn (Od zpravodaje iDNES.cz) - Když se chystal na start, kromě dresu, treter a přilby hodil do batohu i holínky. Ty, ve kterých čeští olympionici chodí na stupně vítězů pro medaile. "Věřil jsem si, takhle jsem to plánoval," říkal pak Jaroslav Kulhavý, nový olympijský šampion ze závodu horských kol.

Kulhavý má za sebou náročnou sezonu, kdy ho míjela vítězství a slyšel jen slova pochybností. První triumf však přišel na správném místě - v Londýně. "Úleva," pronesl sedmadvacetiletý biker už s půlkilovou medailí na krku.

Kdy jste ve vítězství uvěřil?
Až v posledním stoupání, kdy jsem přijel vnitřkem do zatáčky, Nino jel venkem a viděl jsem, že je poblitej. Pomohlo mi taky kolo, jeli jsme na doraz a já na měl na celoodpruženém lehkou výhodu. Ve finále už se počítalo každé procento.

O zlatém závodu čtěte zde

Byl to nejtěžší závod života?
Asi jo, protože to byl finiš do poslední chvíle, takové závody já nemám rád. Navíc Nino je nepříjemný soupeř a i trať byla nepříjemná. Byl to jeden z nejtěžších závodů.

Se zlatem máte dobrý argument pro ty, co pochybovali, ne?
Většina lidí mě pohřbila už před dvěma měsíci. Ale podrželi mě lidi okolo, ať už z týmu, nebo rodina. Ti všichni mi věřili, nebo minimálně mi neřekli, že mi nevěří.

Letos jste nedokázal navázat na suverénní výsledky loňského roku. Měl jste z toho nervy?
To zavinilo hlavně to, že když už jsem mohl vyhrát, někdo přede mnou na startu spadl, nebo mě postihly zdravotní problémy, defekty. A pořád dokola. Bylo těžké se osm měsíců bez nějaké pauzy připravovat na tuhle hodinu a půl. Přitom to může být hned pryč, což se mi letos potvrdilo při několika závodech.

Měl jste v sezoně moment, kdy jste sám zapochyboval?
Byly horší sezony. Po loňsku už jsem byl psychicky silný. Bylo toho hodně, ale tohle mě ještě víc posílí.

Podcenili vás soupeři po tom, jak jste letos nezářil?
Už se mnou nikdo nepočítal a to pro mě bylo dobré. Byl jsem uvolněný. Mám za sebou loňskou sezonu, která byla úžasná, věděl jsem, že jsem něco dokázal. Jeden nepovedený půlrok nic neznamenal. Chtěl jsem vyhrát a všechno vyšlo na jedničku.

Jaké to pak bylo na pódiu?
Já myslel, že spadnu, neudržel jsem se rovně na nohou.

Fotogalerie

Holínky v batohu byly známkou sebedůvěry?
Když už si je někdo obul na stupně, tak jsem se rozhodl, že si je vezmu taky. I když se mě ve stanu před vyhlášením ptali, jestli je to oficiální oblečení výpravy, nebo jestli si z nich dělám srandu. Já na to: Neznáte Čechy a gumáky? Jen si je musím trošku prošlápnout, protože teď budu chodit na stavbu dodělávat barák, tak aby mě netlačily.

Na stavbu?
Je to můj koníček. Sice už mi spousta lidí říkala, ať se na to vykašlu, že mě to rozptyluje. Pro mě to ale byla taková rekreace. I když občas je to těžké, připadal jsem si jako sekretářka. Komunikace s týmem, samozřejmě trénink. Snažil jsem se soustředit na sebe, možná jsem byl i trochu sobec, což by asi potvrdila přítelkyně, která občas nebyla ráda, že se jí tak nevěnuju. Ale přemlouval jsem ji, ať mě do dneška nechá. Myslím, že to pochopila, takže bych jí tím chtěl poděkovat.

Dostal jste sms zprávu od Věry Čáslavské?
Ráno.

Taky ve verších?
To ne, ale bylo to hodně příjemné. I to povídání s Věrou před měsícem bylo perfektní, zanechala ve mně perfektní dojem.

Před závodem měli Češi devět medailí. Říkal jste si, že by bylo super zakončit olympiádu desátou?
Já si říkal, že když nevyhraju, tak zapadnu. Když je tolik medailí, počítá se jen zlato.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze