Proč? Tolik na vás dolehl tlak první olympiády?
V životě jsem na ní ještě nebyla, takže jsem z toho vyjukaná. Ale hlavně tady nezvládli organizaci, absolutně! Naše skupina šla do call roomu, kde jsme seděly asi hodinu, přitom druhá skupina už se mohla rozcvičovat na ploše. Nám nechali jeden skok a tím to skončilo, nikdo se nestihl rozcvičit. Přišlo mi to děsně nefér.
Tak to jste ještě dopadla dobře, ne?
Mrzelo by mě to, kdybych nepostoupila, na 460 jsem si věřila. Jenže taky jsme hodně bojovaly s větrem, během třicetimetrového rozběhu jsem zažila tři různé poryvy: na začátku proťák, uprostřed zboku a konec byl točivý. Strašně jsem se trápila, zvlášť na těch 450 centimetrech. To byl utrápený skok.
Zato postupových 455 jste dala s velkou rezervou.
Já si ten skok vůbec nepamatuju, jenom vím, že lidi začali děsně tleskat a já jsem si říkala: Ježíš, tak přece nezklameš. Byla jsem na obrazovce a mně to dělá dobře, když celý olympijský stadion tleská. To je nádhera.
Měla jste v hlavě ten tragický scénář o vyřazení?
Vždycky si nechávám zadní vrátka, že se to nemusí povést, že nepostoupím do finále. Psychicky jsem i na toto připravená. Ale dneska jsem se tak naštvala a nechtěla jsem zůstat jenom v kvalifikaci. Stadion je totiž úžasný, lidi skvělí, chtěla jsem to ještě jednou zažít. Doufám, že se na pondělí líp vyspím a budu v daleko lepší náladě.
Jaké budete mít plány? Medailové?
O tom nechci mluvit, z kvalifikace do finále postupuju z posledního místa a nemá cenu teď řešit medaile. Samozřejmě, chci vyhrát, ale to tady chce každý. Chci předvést co nejlepší výkon, když to bude osobák, tak budu ráda a bude mi jedno, za jaké to bude umístění. Vždyť už jenom být ve finále olympijských her je dost.
Jak vás ovlivnilo zlaté mistrovství Evropy? Olympijský vrchol přišel jen o měsíc později.
Já jsem měla po Helsinkách obrovský útlum, těžko jsem se do tréninku dokopala, natož do závodu. Jsem ráda, že jsem absolvovala závod v Monaku, ujistil mě, že i ve tvrdém tréninku a v největší únavě jsem schopná skočit 460 centimetrů.
A jaké jsou plány před závodem?
Jdu spát, poslední týden, co jsem tady, jenom ležím, odpočívám. Mrzí mě, že nemůžu shlédnout všechny ostatní sporty, ale kdybych tady trajdala, tak se akorát unavím.
