Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 23. října 2017 Teodor, Theodor

Pocit marnosti vystřídala naděje. O Soči se poperu, slibuje Koudelka

Roman Koudelka | foto: Reuters

15 2014
Je to zvláštní situace. Jeho jméno se ocitlo v návrhu nominace pro Soči, má však za sebou jediný závod a pouhých 25 skoků. Od října do Vánoc totiž skokana na lyžích Romana Koudelku trápily bolesti hlavy a krční páteře. O svátcích ale jeho potíže odezněly a mohl opět trénovat. "Cítím se v plné síle. Po kondiční stránce určitě," říká 24letý navrátilec.

Vaše jméno figuruje v návrhu nominace pro Soči. Co to s vámi dělá? Máte radost?
Mám, nezapomněli na mě. Dobře ale vím, že nejde o nominaci konečnou, jistotu nemám. Proto teď budou důležité další závody Světového poháru – ve čtvrtek v polské Wisle, v pátek v Zakopaném. Bude to trochu loterie, protože u nás není sníh, takže trénuju na suchu. V Polsku tudíž půjde o takové skoky do neznáma.

Kolik skoků jste v sezoně absolvoval?
Něco po svátcích na malém můstku v německém Breitenbergu a na větším v rakouském Ramsau. A už letos jsem si zaskákal zase na malém v italském Predazzu. Spolu se závodem v Ga-Pa je to 25 skoků. Žádná sláva.

Může si člověk v takové situaci vůbec věřit?
Věřit si člověk musí vždycky, jinak už by na ten můstek nemusel lézt. Stačí dobrý skok v Polsku a může jít všechno nahoru. Nevěřit si, tak můžu olympijskou sezonu zabalit.

Roman Koudelka na mamutím můstku ve Vikersundu.
KONEČNĚ JSEM NA BEDNĚ! Roman Koudelka oslavuje druhé místo v závodě Světového

Silvestrovský závod Turné čtyř můstků v Ga-Pa byl dosud vaším jediným, skončil jste tam v kvalifikaci. Mohl vám něco dát?
I když mě tam nohy ještě moc neposlouchaly, byl to obrovský zážitek. Po čase jsem se aspoň na chvíli připojil ke klukům, absolvoval jsem dva tréninkové a jeden soutěžní skok na velkém můstku. S trenérem Jiroutkem jsme se dohodli, že musím nabrat sílu v posilovně.

A povedlo se? Jak reagovalo vaše tělo na zátěž?
Za začátku to byly těžké tréninky, druhý den mě bolelo celé tělo, ale brzy se všechno srovnalo. Zdravotně se cítím dobře, podzimní beznaděj je pryč a jen si přeju, aby to tak bylo dál. Myslím, že po kondiční stránce už jsem v plné síle. Jen mi chybí ty skoky.

O víkendu se skákalo v rakouském Kulmu – neměl jste choutky jet už tam? Vaším nejlepším výsledkem je přece třetí místo z letů v Harrachově v roce 2011...
To ne. Lézt na mamuta se třemi skoky na velkém můstku by bylo bláznovství. Když není naskákáno, nemáte na mamutu co dělat.

Co byste považoval za solidní výsledky ve Wisle a Zakopaném?
Můžu tam skákat kolem třicátého místa, ale taky hůř. Hlavně si chci zaskákat a ne si dělat nervy. Do olympiády je ještě pořád dost času, pak to bude chtít znovu někde pořádně potrénovat a na konci ledna skočit při SP v Německu. Chci se s tím poprat, chci získat větší jistotu. Věřím, že to stihnu.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze