"Ale zatím... Dívejte se. Samé stroje." Dopravní kolaps patří ke koloritu Atén. Patnáct let platí zákon: v liché dny v týdnu smějí do centra jen vozy s lichým číslem na poznávací značce. A v sudé dny se sudým. Porušíte zákaz? Prosím, za pokutu osmdesát eur.
"Pořád jsme na tom dobře," říká Marina Lambriniová z ministerstva sdělovacích prostředků. "Atéňanů je jen pět milionů. V Mexiko City žije patnáct milionů lidí. V pondělí tam smějí jezdit jen auta, jejichž značka končí jedničkou, v úterý dvojkou, ve středu trojkou..."
Chytří Řekové si nakonec vždy poradí. "Můj táta má dvě auta. Liché i sudé," směje se Lambriniová.
Neprodyšným silnicím má při olympiádě vypomoci první městský okruh v dějinách města. Bude přístupný jen majitelům akreditací. V plánu jsou také rychlovlak z letiště a tramvajová linka po pobřeží. Ale to vše se stále buduje.
"Předání staveb v termínu je ohroženo," varoval Dennis Oswald, komisař MOV. "Budou včas. Vláda slovo dodrží," ujišťuje člen organizačního výboru, který nechce být jmenován. "Mě necitujte, nejsem mluvčí," říká.
Na ulicích zatím platí zákon Divokého západu. "Blinkry, stopky, nic neexistuje," vypráví český fotbalista Jaroslav Drobný, brankář aténského klubu Panionios. "Kdo je rychlejší, jede. Když do vás někdo ťukne, pokračujete dál. Ani nezastavujete, jen na něj mávnete rukou." Každé druhé auto je promáčklé.
** Frapé a cigáro
"Atény budou nejhezčí olympiádou všech dob," ujišťuje Katarina, řecká přítelkyně Drobného. "Nebudou. Jestli vůbec budou...," namítá fotbalista, který okusil hry v Sydney.
Typická diskuse. Řekové srší optimismem, cizinci pesimismem. "Tři roky tu nic nedělali. Teprve poslední půlrok začali na olympiádě opravdu makat. Jenže v létě se jim dělat nechce, protože je vedro. A brzy jim bude zase zima," zjistil skeptik z Českých Budějovic.
"Jinak je tu život super. Jsou pohodáři." Ve čtvrti Plaka, ve změti obchůdků se suvenýry, visí trička s nápisem: "Žádná práce, žádné peníze, žádné ženy - žádný problém."
Pod tím kresba Řeka rozvaleného v křesle. Výstižný obraz místní mentality. "Jejich životní styl jsou frapé a cigára. Problémy? Řešit? Proč? Zítra je taky den," směje se Drobný.
Souhlasí i Zuzana Klimešová, basketbalistka aténského Asterasu: "Lidé v Aténách jsou fantastičtí. Vydělávají kolem 700 eur měsíčně, ale neschovávají je. Radši jdou každý den na kafe, na drink a klábosí do tří do noci o životě."
** Zpoždění? Jen dva měsíce
"Vpravo vidíte Olympijský stadion," hlásí náš průvodce Ektoras Emanouelidis. Supermoderní střecha ze skla a oceli od španělského architekta Calatravy chybí. Měla být v říjnu, bude... Možná v dubnu.
Řečtí architekti se zlobí. Proč dostal zakázku Calatrava? Jsou přece stejně dobří. Španěl navíc projektoval i střechu nad velodromem.
Třináctého srpna úderem 21. hodiny začnou na Olympijském stadionu hry. Vstupenky na nejlepší místa v hledišti stály 950 eur, ty nejlacinější stovku. Dávno jsou vyprodány.
Pro novináře zatím zůstává areál nedobytný. Pohled z dálky, toť vše.
Pod dohledem průvodce smíme vstoupit jen na sportoviště vybraná organizačním výborem.
Koncem listopadu nabízí jediné: halu Galatsi pro moderní gymnastiku a stolní tenis. Autobus obsazený čtyřmi desítkami žurnalistů se stáčí k hlavnímu vchodu, záhy však couvá. "Musíme najet jinudy. Silnice je rozkopaná," vysvětluje průvodce.
Míjíme ohradu, kde pobíhají slepice. Za rohem straší vrakoviště nákladních aut. Vnitřek haly za 50 milionů eur je na tom lépe. "Kromě exteriérů jsme do měsíce hotovi," tvrdí Peter Pestarini, asistent manažera projektu.
„Máme zpoždění jen dva měsíce. Což není při stavbě, naplánované na 24 měsíců, nic závažného."
"Vida, kontrola," volají dělníci. Sedí v příkopu před halou, tráví ranní kávu. Štáby ARD a španělské televize natáčejí alespoň dva natěrače, kteří pracují. "Napište, že jsem z Libanonu," zdůrazňuje jeden. Na pokyn stavbyvedoucího vstávají ze země i jeho kolegové.
Nedaleko odtud byla čtvrť Ano Liossia, před dvanácti lety zničená zemětřesením. Mnozí z tehdejších obyvatel dodnes přebývají v maringotkách. Po hrách dostanou byty v olympijské vesnici.
** Manévry v ulicích
Ulice v okolí britského velvyslanectví jsou uzavřené. Istanbulský atentát otřásl i Řeckem. Turecká metropole je příliš blízko. "Ani nevím, jestli si můžeme jít sednout do města. Vláda uvažuje, že pro jistotu zavře i divadla," říkala večer po útoku Annabela Stenguová, česká olympijská atašé.
Bezpečnost na hrách je dalším ožehavým tématem. "Máme problémy s albánskou a ruskou mafií. Ale ti se nezabývají olympiádou," tvrdí Stenguová.
Přesto vydal organizační výbor na bezpečnostní opatření 650 milionů eur. Nasadí 58 tisíc ochránců pořádku, čtyřikrát víc než v Sydney.
Vznikla speciální olympijská bezpečnostní divize, elitní jednotky nacvičují 92 variant ohrožení včetně biologického a jaderného útoku.
V zákulisí sportovních bojů proběhnou jedny velké manévry.
"Nezapomínejte: jde o první hry po válce v Iráku. Teroristé mohou dnes zaútočit kdekoliv a kdykoliv,“ vyzdvihuje Dimitrios Pantermalis, mluvčí ministerstva vnitra.
Sedíme spolu v náhradní zasedací místnosti. Ta původní je mimo provoz. I na ministerstvu se staví...
Australská výprava chce do Atén přivézt vlastní ochranku. Řekové jim odpovídají rezolutním ne. "Představte si, jak by to vypadalo, kdyby si dvě stě zemí přivezlo své ochranky," namítá Pantermalis.
Problémy řeší i před vlastním prahem. Aténští policisté zasahovali proti šesti stovkám demonstrantů z vlastních řad! Ti požadovali rizikový příplatek za službu během olympiády.
"Platy mají nízké," připouští Stenguová. "Jenže spousta jich vysedává v kancelářích. Bude jen dobře, když je příští rok pošlou do ulic."
** Vymění se vláda?
Jaké tedy budou Atény 2004? Zdaleka ne tak výdělečné jako hry v Atlantě. Ani tak dokonalé jako v Sydney.
Drží však trumf, kterým se žádný z jejich předchůdců pochlubit nemohl - historii delší než dva a půl tisíce let. Sepětí se zemí, kde se v roce 776 před naším letopočtem olympijská myšlenka zrodila.
V posvátném háji peloponéské Olympie mají za rok soutěžit koulaři.
Maratonci poběží do Atén po klasické trati z Marathonu. Lukostřelci se utkají na starém Panathénském stadionu. Cyklisté pošlapou kolem Akropole a Diova chrámu.
Bude to podmanivé. I nová sportoviště snad dobudují. Ačkoliv na poslední chvíli.
"Je to neuvěřitelné, ale nakonec Řekové vždycky všechno stihnou, i když nikdo nechápe jak. Překonají se i tentokrát," věští basketbalistka Klimešová.
"A po olympiádě jim to možná spadne," rýpne si fotbalista Drobný.
Stenguová svůj národ obhajuje: "Co začne, také dokončí. Je pyšný, že se k nám vrací olympiáda."
Číhají ještě desítky nástrah. Po parlamentních volbách hrozí na jaře výměna vlády. "Toho jediného se trochu bojím," doznává atašé. Klid. Nedáme si frapé?
