V Novém Městě na Moravě triumfovala opět po roce, loni dominovala sprintu, v sobotu pěti kilometrům volně, v neděli pak získala zlato také s kolegyní Medveděvovou ve sprintu štafet. "Spolehly jsme se na rychlý závěr a vyšlo nám to. Vím, že ze štafet nedostanu žádné body do Světového poháru, přesto jsem před olympiádou hodně spokojená," řekla, když se s Vysočinou loučila.
Mezi ženami je Rusko velmoc klasického lyžování, na minulé olympiádě v Naganu vyhrálo všechny zlaté medaile. Pro Salt Lake City slibuje totéž. Danilovová, Lazutinová, Čepalovová, po dvouletém trestu za doping opět také Jegorovová. To je sestava snů. Na Vysočinu však dorazila jediná - naganská vítězka závodu na 30 kilometrů volně.
Zatímco zbytek týmu se připravuje na rakouském ledovci, Čepalovová raději závodí. Ona je v Rusku tak trochu černá ovce. Připravuje se sama a kolegyně potkává až při závodech. "Trénuju v Moskvě s chlapy," tvrdí. Drobná blondýnka s modrýma očima a sedmi náušnicemi v pravém uchu mluví úsečně. Věty v ruštině z ní musíte skoro páčit.
Narodila se v Komsomolsku daleko za Uralem, má milý úsměv a trochu do stran protáhlé oči. Miluje hudbu a pletení, už dva roky je vdaná, její manžel Dimitrij Ljašenko také běhá na lyžích, v Novém Městě spali spolu na pokoji. Závodí mezi sebou? "To ne, ale kdybychom to zkusili, tak by mě na pěti kilometrech asi porazil. Na třicítce bych mu to určitě vrátila."
Čepalovová může být olympijskou hvězdou. Sezonu rozjela pomaleji, ale teď je ve formě. Po čtrnácti závodech Světového poháru je spolu s Norkou Skariovou druhá, před nimi stojí pouze Neumannová. "A měla bych být ještě rychlejší," má naplánováno. "Poslední vítězství pro mě mají velký význam, je to stimul. Hned cítím, že jsem schopna vyhrávat."