Hokejová reprezentace podle reportéra serveru Sport-Express poslala prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis se žádostí, aby jí dovolil hrát v Koreji pod olympijskou vlajkou. Putin v minulosti prohlašoval, že taková varianta je pro něj nepřípustná.
Vitalij Prochorov, majitel zlaté medaile z her v Albertville 1992, kterou dobyl s týmem Společenství nezávislých států, řekl pro Sport-Express: „I když náš tým pojede do Koreje bez vlajky a hymny, každý stejně bude vědět, že je to Rusko.“
(Ne)účast Rusů v PchjongčchanguPřehledně |
Sovětskij Sport citoval Ilju Kovalčuka, znamenitého střelce SKA Petrohrad: „Musíme jet na olympiádu. Všichni čistí sportovci se musí zúčastnit. Odmítnout znamená vzdát se. My sportovci jsme mimo politiku. Pro některé z nás je to poslední šance v životě. Lásku k vlasti máme v srdci. Nemusíme nosit znak na hrudi. A dá-li bůh a budeme úspěšní, samozřejmě si zazpíváme hymnu.“
Podobně se na sociálních sítích vyjádřil další útočník Danis Zaripov, jemuž mimochodem v listopadu vypršel zkrácený trest za doping: „Cílem je náš triumf. Co máme v srdcích, nás požene vpřed! Naši vlajku neuvidí na našich prsou. Bude však v našich srdcích, rukách i ve vítězství, jež bude planout nad našimi hlavami.“
Obránce Anton Bělov rovněž věří, že se „Sbórnaja kamánda“, hlavní favorit na zlato, v Koreji nakonec představí. „Můžou nám zakázat hymnu a vlajku, ale nemůžou nám zakázat mluvit naší řečí a reprezentovat ty, na kterých nám záleží,“ řekl.
Dvojnásobný olympijský vítěz ze 60. let Boris Majorov se čílil nad křivdou, která byla Mezinárodním olympijským výborem spáchána. „Je to nehoráznost. Ale bojkotem olympiády bychom zahodili několik let. Sport je tady a teď, nikoliv včera a zítra. Kdybychom odmítli startovat, museli bychom dlouho dohánět, co jsme ztratili. A nikdo neví, zda by se nám to povedlo.“
