Zápas nezačal moc dobře nejen pro tým, ale i pro ni samotnou. Už po pěti minutách jí doktor na střídačce ledoval koleno. "Hned při prvním nebo druhém doskoku jsem zblokovala jejich střední rozehrávačku a vůbec nevím, co se s tím kolenem stalo. Snad mi to poví pan doktor," popisovala nešťastnou chvilku.
Brněnskou basketbalistku přitom v poslední době trápí i zánět žil. "No holt už patřím do starého železa, ale snad ten jeden zápas ještě vydržím. Pak už budu jen vozit kočárek," hořce se usmívala čtyřiatřicetiletá hráčka, která chce po aténských hrách ukončit reprezentační kariéru.
Na hřišti jste se objevovala i v dalším průběhu hry. Bylo to hodně přes bolest?
Nikdy jsem nic s kolenem neměla, takže to bylo hodně nepříjemné. Myslela jsem si, že budu moct hrát normálně dál, ale Irča Borecká mi musela půjčit ortézu.
Je pro vás čtvrtfinálová porážka velkým zklamáním?
Určitě jsme na sebe naštvané, protože se nám dnes nedařilo vůbec nic. V předchozích zápasech se za nepříznivého stavu pokaždé našel někdo, kdo za to zatáhl a družstvo se přidalo. Dnes tu nikdo takový nebyl. Až teprve ke konci holky hrály to co měly hrát celý zápas.
Jak se na tom utkání podepsal nepovedený začátek?
Ono to bylo celkově nepovedené utkání. Měly jsme špatnou střelbu za tři body, Rusky nás přeskákaly i v doskocích. Takže jsme vlastně v duelu neměly žádné plusové body. Potřebovaly jsme se chytit. Možná kdybychom daly dvě tři trojky, mohlo to být o něčem jiném.
První čtvrtinu Rusky vyhrály vysoko 19:6, nenalomilo to vaší psychiku pro zbytek utkání?
Myslím že ne. Ale nedokázaly jsme se do zápasu dostat ani v druhé čtvrtině a to rozhodlo. Ve spoustě zápasů jsme už prohrávaly podobně vysokým rozdílem a přesto to dokázaly otočit. To ale nebyl dnešní případ.
Prostor pod ruským košem byl jakoby zakletý. V čem byly soupeřky tak nepříjemné?
Mají velkou výhodu v tom, že kromě střední rozehrávačky jsou ostatní holky hodně vysoké. Z doskoků získávaly spoustu míčů, skórovaly z pod koše a navíc nás často lehce donutily k faulům.
Jak silný tým tu mají?
Hodně silný. S Ruskami můžeme hrát jedině ve vrcholné formě a nebo když mají špatný den. Mají obrovský výběr hráček, takže porážet je můžeme jen občas.
Vzpomenete si, kdy reprezentační tým nastřílel v utkání tak málo bodů jako dnes?
Nejsem statistik. A ani mě to nezajímá. Čeká nás tu ještě jedno utkání a já jen doufám, že se zvedneme a předvedeme trošku lepší výkon než dnes.
Jak se vám tu hraje v porovnání s loňským mistrovstvím Evropy v Patrasu. Doléhá na vás zvýšený zájem fanoušků?
Ti dnes byli skvělí. Ale na Evropě se nám hrálo asi líp, protože jsme necítily takový tlak. Nešlo to v televizi, nemělo to zpočátku takový ohlas. Teď si možná všichni mysleli, že po stříbře na ME budeme druzí i na olympiádě. Ale buďme realističtí.
Zůstává po prohraném čtvrtfinále zápas o 5. místo velkou motivací?
Už to páté místo by byl velký úspěch. Ale bude to boj, protože jak Španělsko, tak Brazílie jsou těžcí soupeři. S motivací problém mít nebudeme, spíš s tím vyhrabat se z dnešního srabu. Byly jsme horší a to o celou třídu.
